Před únorovou odvetou má české mužstvo čtyři osvědčené gólmany, Haška, Turka, Čechmánka a Hniličku. Taková konkurence v národním týmu nikdy nevládla. Z oné skupiny však dál vyčnívá "Dominátor". I v šestatřiceti.
"Hašánek je jednička, bez diskuse," tvrdí Martin Straka z Pittsburghu. "Nechci srážet Hnildu, Čemana ani Edu Turka, ale na něj nikdo nemá."
Není příliš starý? Neznamená pro něj Stanley Cup větší motivaci, když ho ještě nezískal? Dokáže zopakovat nadpozemské výkony z Nagana?
"Hašan je schopen všeho," říká Růžička. "Je naprosto výjimečný, umí se na tyhle akce připravit. A vyhrávat chce pořád."
Hokejový artista s číslem 39 na sobě cítí přibývající léta, avšak nepoddává se jim. Po každém utkání odcvičí v posilovně svoje kolečko. Na své fyzičce si dává záležet. "Rychlost rozkleku už nezlepším, teď se snažím, abych se nezhoršoval," tvrdí.
Olympiády si váží, považuje ji za významnější událost než Stanley Cup. "Ale ten jsem zatím nevyhrál, takže mě láká obojí stejně."
Po přestupu do Detroitu sice v úvodu NHL nepatřil ke špičce ve statistikách, jenže starty do sezony míval vždycky volnější, možná se malinko projevuje letní onemocnění. Chvíli trvá, než si docela zvykne na styl nových spoluhráčů. Lehce přezrálí hráči Red Wings na něj nechávají dost práce.
Společně s Haškem se do nominace vměstnají dva kolegové. Roman Čechmánek ve Philadelphii ztratil výsadní pozici, kouč Bill Barber momentálně protežuje Američana Briana Bouchera.
Milan Hnilička naopak v Atlantě vytlačil "domorodce" Damiana Rhodese. Za propustnou obranou se činí.
Roman Turek rozkvetl v Calgary a na olympiádu by jel rád: "To určitě. Ale chápu, že trenéři nemají důvod měnit trojici, která byla v Naganu."
Pakliže se nepřihodí nic zásadního, role v brankářské skupině budou pevně definované. Hašek odchytá všechna utkání, dva partneři mu vyjdou vstříc při tréninku a v případných nesnázích dovedou naskočit do boje.
Třeba Kanaďané volí odlišnou strategii. Hodlají gólmany ve skupině prostřídat, aby zjistili, který je v lepší pohodě.
"Kanaďani ať si dělají, co chtějí. Občas mi připadá, že nejsou normální," podotýká Vladimír Růžička. "Pokud to Hašanovi půjde jako v Naganu, nemá cenu stavět někoho jiného."
Trenéři mají ještě jednu variantu. Coby trojku, jež do zápasu pravděpodobně nenastoupí, mohou vzít družného člověka do party, bez ambicí tlačit se do branky. Šprýmař Dušan Salfický by hravě zvládl takovou úlohu.
"Ambice musí na olympiádě obětovat každý," tvrdí však Růžička. "Jinak mančaft nic nedokáže."
"Učedníci" Martin Prusek nebo Roman Málek by zase při turnaji leccos nastudovali. Svoje zkušenosti by využili, až jednou nahradí současnou výjimečnou generaci.
