"Výborně bruslil, ukázal, že jeho budoucnost je v extralize," liboval si kouč.
Jeslínek slávu odmítal. "Osobně jsem spokojený, ale důležité bylo vítězství," řekl po výsledku 4:3 se Vsetínem. Litvínov však na výhru včera na Kladně nenavázal, i s kanonýrem v sestavě padl 1:3.
Dojmy z návratu do extraligy?
Vše je rychlejší, cítil jsem se také pod větším tlakem. Při premiéře jsem byl nervózní, měl jsem trochu strach, vždyť jsem extraligu hrál naposledy tři roky zpátky za Plzeň. Brzy to ale ze mě spadlo.
Střídavý start za Litvínov jste měl napsaný už loni, kromě poháru v Benátkách jste ho však nevyužil.
Když ale do Chomutova přišel litvínovský brankář Fikrt, domluvili se, že mě musí pouštět. Čekali, až se dám dohromady s kotníkem.
Vaše zranění bylo trochu záhadné.
Nemohl jsem se hnout, teď už můžu alespoň drobet bruslit. Byl jsem dvakrát v Chomutově na rentgenu a říkali, že tam nic není, že to je naražený. Měsíc jsem s tím laboroval, pak už nebylo možný, proto jsem zajel do ústecké nemocnice.
Zjistili, že je kotník naštípnutý.
Tři zápasy za tři dny. Jak vám je?
Drobet únavu cítím.
Po vítězství s Chomutovem v Kadani jste ji ale vstřebal dobře, že?
To ano. Byl to oboustranně pěkný hokej. Výborně zachytal Podolka, to byl základ. Jsme zase první, ale to se stále mění. Můžete skončit první, ale v play-off narazíte na špatného soupeře, zatímco ze čtvrté příčky třeba dostanete lepšího.
Hrajete v Litvínově i o angažmá?
V Chomutově mi končí smlouva, všechno je o jednání. Na konci sezony se to vyřeší.
Oblékáte žlutočerný dres 27, kdežto v Chomutově máte číslo 92.
Tady asi devadesát dvojka nebyla, musí se připravit na příští sezonu. (lehký úsměv)
