Už to bude nějaký pátek, co jste dal dva góly v jednom zápase, že?
Naposledy v pátém finále s Brnem tady v Pardubicích. Je to skoro rok.
Evidentně vám hodně prospělo, že hrajete v lajně s Radovanem Somíkem a Martinem Bartekem.
Jednoznačně. Kluci hrají výborně, navzájem se dobře doplňujeme. Minulý zápas to vyšlo mně, v příštím dá třeba dva góly pro změnu jeden z nich.
Cítíte od Miloše Říhy osobně velkou důvěru?
Ano, cítím. Snažím se ji maximálně splácet a naplnit jeho představy, aby byl jako kouč spokojený a věděl, že udělal správnou věc.
Kladno nehrálo v Pardubicích úplně zle, v čem jste ho podle vás předčili?
Šli jsme víc do brány, na střely jsme vyhráli 33 ku 14. Když nevystřelíš, nemůžeš dát gól.
Vy sám jste před bránou vyloženě ve svém živlu, ne?
Jsem v týmu nejvyšší a váhově patřím k těm nejtěžším, takže je to moje práce. Když si tam stoupnu, tak se nesmím nechat odtlačit.
V úterý hrajete ve Vítkovicích. Co vás tam čeká?
Těžký soupeř, který nás rozhodně bude chtít porazit, a velké hřiště. Problém to však nebude, o tolik větší oproti Pardubicím zase není. Dělají to hlavně ochozy tím, že jsou dál od ledu a nejsou tak příkré.
