Na jihu Čech trénujete na příští sezonu. S týmem kouče Dominika Kodrase už se připravujete delší dobu?
Ano. Jedeme spolu už třetí letní přípravu a nemůžu si to vynachválit. Kluci jsou bez nadsázky nejlepší v republice.
Vyvíjí se za tři roky spolupráce, když víte, co tělu prospívá?
Letos jsme to trochu změnili a začali chodit dvoufázově. Tréninky nejsou dlouhé, trvají maximálně hodinu. V pondělí, v úterý, ve čtvrtek a v pátek jsme chodili dvakrát za den, středa je volná. K tomu se od minulého týdne začalo i s tréninkem na ledě, takže se rozpis mírně změnil. Nejprve jsme se zaměřovali na sílu, postupně přecházíme na rychlost a výbušnost. Trenéři mají vše perfektně nachystané. Každý hráč to má jinak, mě čeká celkem 13 nebo 14 týdnů letní přípravy. Mám jich za sebou už osm.
Vyhovuje vám, že trénujete a potkáváte se ve větší skupině s řadou hokejistů?
Jistě, je to příjemné. Minulý rok nás tady bylo pár. Chodili sem třeba Milan Gulaš nebo Pavel Pýcha. Teď se tu potkává 20 hokejistů, něco prohodíme a vládne dobrá atmosféra. Je to obrovská vizitka i pro trenéry. Jejich výsledky jsou vidět. Stačí se podívat, jaké sezony zažívají hráči, kteří s nimi trénují.
V minulé sezoně vás trápily problémy s kolenem, odehrál jste jen osm utkání. Už můžete trénovat naplno?
Koleno zatím drží, musím to zaklepat. Zátěž je velká, ale mohu trénovat bez problémů. Věřím, že bude držet dál a přidám ještě několik let v profesionálním hokeji, což je moje přání.
Kde budete hrát příští sezonu?
Zítra mám ve Švýcarsku setkání s manažerem a věřím, že se domluvíme na pokračování ve Švýcarsku. Moje priorita je zůstat v týmu Ambri-Piotta. Pokud by to nevyšlo, chtěl bych se jednou vrátit do Českých Budějovic. Ale to je zatím předčasné, musel bych si o tom promluvit s vedením klubu a trenérem Václavem Prospalem. Kluci to v Budějovicích taky vědí a respektují.
Švýcarsko, nebo Motor - jiné varianty neřešíte?
Ne, jinam už nepůjdu.
Fandil jste českobudějovickým hokejistům při dlouhé cestě za návratem do extraligy?
Jasně. Klub, hráči i fanoušci si to zasloužili. Je to pro ně zadostiučinění. Celé město žije hokejem, návštěvy na stadionu to potvrzují. Extraliga do Budějovic patří a snad tu zůstane už napořád. V minulé sezoně měl tým tak velký náskok, že postup byl naprosto zasloužený. První liga byla klukům malá, už tam neměli, co dělat.
Trenéra Dominik Kodrase (vpravo) s Jiřím Novotným..
Pokud by návrat na jih Čech nevyšel v nadcházející sezoně, plánujete, že jednou zakončíte v Českých Budějovicích svoji hokejovou kariéru?
Určitě. Můj dvanáctiletý syn Jiřík hraje hokej za Motor a je to jeho obrovské přání, aby viděl taťku hrát doma. Motor mi dal šanci vstoupit do velkého hokeje. Chtěl bych to klubu vrátit.
V roce 2020 si Česká republika připomíná deset let od poslední zlaté medaile z mistrovství světa. Vy jste tehdy s týmem oslavil v Německu zlato. Vzpomněl jste si na vítězný šampionát?
Ano. V době karantény se v televizi opakovaly zápasy mistrovství. Po dlouhé době jsem všechna utkání viděl celá a užil jsem si je. Měli jsme i kus štěstí, ale je obdivuhodné, co jsme tam dokázali. Od zápasu s Lotyšskem v nadstavbové skupině jsme hráli parádní hokej a všechno jsme nakonec korunovali zlatem.
