A ten středeční?
Puk šel zpoza branky a chtěl jsem ho zpracovat placírkou levou nohou a najednou byl v brance. V úterý jsem neváhal ani vteřinu, že bude platit, ale dneska jsem pochybnosti měl, protože nohu jsem měl přece jen zvednutou. Žádný pohyb jako kopnutí jsem ale neudělal. Zase tak dobrý fotbalista na bruslích nejsem, abych to tak přesně usměrnil.
Když jsme se ptali Martina Adamského, tak vaše fotbalové kvality nechtěl komentovat...
... Tak proti němu jsem Messi (směje se). On tady kope za okres.
Přitom vám Adamský radil, abyste si na druhou třetinu nebral ani hokejku.
Jo, jo, byly tam takové hlášky. Třeba i ta, abych si brusli omotal páskou na hokejky.
Pardubičtí vám zatím ve čtvrtfinále nedali gól z přesilovky. Jak důležité je, že jste je v těch dvou zápasech přečkali?
Máme na to neskutečné typy hráčů, pomalu nejlepší v lize. Všichni víte, kdo za nás hraje oslabení. Proti nim je těžké prosadit se i na tréninku.
Lišily se nějak dosavadní dva zápasy?
První zápas byl opatrný, ale povzbudilo nás, že jsme v prodloužení měli více sil, že jsme už lépe bruslili. Máme, troufám si říct, širší kádr, můžeme tu sílu víc rozložit.
Přesto jste se ve druhém utkání ve třetí třetině hlavně bránili. Bylo to hodně náročné?
Bylo, soupeř je hodně houževnatý. Ale měli jsme pohodlný náskok.
Jak nepříjemná je jejich hra do těla? Netají se tím, že po vás jdou a chtějí vám tak hru znepříjemnit.
To je play off, to jsou ty zápasy, na které se každý hráč těší. Je to úplně jiná soutěž. Baví mě to mnohem víc než dlouhodobá část. Je to buď, anebo. Buď to ustojíte, anebo máte hlavu dole. A my ji dole mít nechceme.
