Pane Pešoute, žádný český tým do této chvíle z elitní skupiny mistrovství světa nesestoupil. Nyní vás čeká vysvětlování, proč právě letošní osmnáctka získala tento nepříjemný primát. Jak to vysvětlíte?
V první řadě bych chtěl říct, že nebudu hledat žádné výmluvy a házet vinu na hráče, protože vím, co je povinností trenéra. A také jsem hned po nepovedeném zápase s Němci vzal neúspěch na sebe. Kluci mají celý život před sebou a už takhle je to dost poznamenalo. Kdo neviděl jejich tváře po zápase, jejich slzy, bude si myslet, že se tady děly šílené věci a bude hledat senzace, proč se spadlo. Kdyby nám někdo před turnajem řekl, že po třech výhrách a třech prohrách sestoupíme, tak bychom se tomu akorát zasmáli. Ale ono se to stalo.
Říkáte, že berete neúspěch na sebe. Kde jste tedy udělal chybu?
Nevím, na nic zásadního jsem zatím nepřišel. Ale přemýšlím o tom od té doby, co se to stalo. A možná o tom budu přemýšlet do konce života.
Turnaj jste přitom začali fantasticky. Co bylo podle vás zlomovým okamžikem, který rozhodl o neúspěchu českého týmu?
Zlomilo se to hned v úvodu, kdy Švédové a Finové prohráli se Švýcary, respektive se Slováky, a ta skupina se zamotala. Pro nás byl rozhodující zápas se Švédy. Byli jsme krůček od semifinále a ještě šest minut před koncem jsme prohrávali jen 0:1. Dokonce jsme hráli už jen na dvě pětky, aby se nám povedlo vyrovnat, protože i bod by nám stačil k postupu. Ale jejich brankář (Mark Owuya, pozn. autora) zachytal fantasticky. Podle mě byl nejlepším gólmanem na šampionátu.
Bohužel vás překvapivý vývoj skupiny odsoudil k bojům o udržení. Proč jste nedokázali porazit Německo, které je papírově slabší?
Zejména náročný zápas proti Švédům nám vzal hodně sil a nebyli jsme na Němce tak fyzicky připravení. A když se to násobilo psychickým stresem, vyšla z toho křeč. Hráči soupeře se celou dobu soustřeďovali jen na boje o udržení a bylo to na nich znát. My jsme oproti nim neměli s touto situací zkušenosti. Kdo ten zápas s Německem viděl, tak ví, že hráči nic neošidili a bojovali do poslední minuty, rozhodně jim nemám co vyčítat. Beru odpovědnost na sebe, protože jsem je nedokázal nijak zmanipulovat. Sestup je pro náš hokej velká tragédie a bohužel jsem pod ní podepsaný já. Stejně jako jsem se uměl radovat, když jsme loni přivezli medaili, musím teď sklopit hlavu a říct O. K., zavinil jsem to já.
Nemyslíte si, že letošnímu týmu chyběl hokejista, který dokáže sbírat body?
To je pravda. Ale to nechybělo jen týmu, to chybělo celému ročníku. Loni jsme měli v mužstvu tři hráče, kteří hráli stabilně extraligu, a jedenáct dalších, kteří měli v extralize juniorů více než padesát bodů. A letos měl přes padesát bodů jediný hráč a to byl Růžička, který tady nakonec bod na zápas udělal.
Velice úspěšnou sezonu měl také Radim Valchař, který se nakonec stal nejlepším střelcem týmu. Přitom zpočátku nastupoval na led velmi málo. Neměl dostat více prostoru?
Valchař tady odvedl velký kus práce a to, že ze začátku hrál méně, mu dalo síly do závěru. A když jsme jako trenéři cítili, že mu to jde, tak prostor dostal a odměnil se nám za to brankami. Nemyslím si, že ho někdo úmyslně nechával sedět. On první dvě utkání nehrál tak dobře, tak jsme ho stáhli. Ale odpočinul si a potom naši hru oživil.
Kdo z hráčů vás na tomto šampionátu příjemně překvapil, nebo naopak zklamal?
Nechci teď nikoho jmenovat, musíme si udělat s Jirkou Šejbou důkladný rozbor a tyto věci předložíme výkonnému výboru. Dokud to od nás nebudou slyšet lidé, kteří nás zaměstnávají a kteří nám věřili, i když jsme je bohužel zklamali, tak bych tohle nechtěl vytahovat na veřejnost.
Mohl byste přesto aspoň naznačit, kteří hráči zde ukázali, že mají před sebou slibnou budoucnost?
Vysoké ambice mohou mít například Voráček, Růžička či Roman, z mladších hráčů Kubalík a Knotek. Mezi obránci by mohli uspět Kundrátek, Jordán a Roth. Velké kvality prokázal také náhradní gólman Furch, který naskočil do dvou zápasů a chytal výborně. I když se sestoupilo, jsou zde šikovní hráči. A myslím si, že příští ročník bude ještě silnější. Proto mě o to víc mrzí náš neúspěch. Sestup je samozřejmě velká tragédie, ale je to především sport, a teď už s tím nemůžeme nic dělat. Není dobré svádět vinu na nedostatek kvalitních hráčů nebo nějaký ústup z pozic. Určitě je to jakési varování, ale zatím je to jen otázka jednoho turnaje.
Zmiňoval jste šikovné mladší hokejisty. Dolehl na ně sestup více než na hráče ročníku 1989, kteří si již příští rok za osmnáctku nezahrají?
Byli jsme jedno mužstvo i jedna parta a zklamaní jsme z toho byli všichni stejně. Ti starší cítili, že to na nich stálo, a neuspěli. Ti mladší vědí, že příští rok budou hrát jen nižší skupinu mistrovství světa. Doufám, že se ale zachovají jako chlapi, neodejdou někam do Kanady a příští rok vybojují elitní skupinu zpět.
Nebojíte se, že právě tento sestup zapříčiní velký odliv hráčů do zámoří?
My jsme loni udělali medaili a stejně nám odešlo sedm hráčů, takže to teď budou jen výmluvy a bude se to na to svádět. Agenti ale hráče posílali do zámoří již předtím a budou je tam posílat i nyní. A mají teď jenom výmluvu. Ale jestli jim jde o český hokej a o to, aby se dostal co nejrychleji nahoru, tak si myslím, že by měli udělat vše pro to, aby se co nejdříve postoupilo zpátky.
Již před turnajem se na vás valila kritika, že jako trenér slávistické juniorky berete na turnaj příliš mnoho hráčů z vašeho klubu. Teď jste dal těmto lidem příležitost znovu se projevit…
První věcí, kterou bych chtěl zmínit, je fakt, že jsem sestavu nedělal sám. Moji asistenti vybírali hráče se mnou, a kdyby jeden z nich řekl, že ten nebo ten hráč ze Slavie ve výběru nemá být, tak by tam nebyl. A já si naopak ještě myslím, že nám chyběl Marek Indra, který dostal astmatický záchvat a na poslední chvíli jsme ho museli nechat doma. Dále bych chtěl podotknout, že tento ročník přede mnou trénoval pan Čech a ten loni na vrcholovou akci v Kanadě vzal Hertla, Indru, Kachlíka i Stoklasu. Ten tam dokonce dělal kapitána. A Jebavý, Roth a Růžička byli už v loňské osmnáctce. Ano, bylo zde letos velké množství hokejistů ze Slavie, ale jsem přesvědčen, že sem patřili.
Vy sám jste spoustu těchto hráčů do Slavie přivedl…
Ano, Slavie již dlouhou dobu pracuje koncepčně a stahuje si nejlepší talenty z celé republiky. Vedle stadionu je vybudovaný jakýsi hotel, který je jen pro hráče a v letošním výběru bylo šest z osmi slávistů, kteří přišli odjinud. Prostě u nás je taková práce a nemá to nic společného s tím, co se tady stalo. Jsou takoví lidé, co budou na sestupu hledat senzace a říkat, že zde nebyla parta, že jsem vzal samé slávisty nebo že jsem dokonce bral nějaké úplatky. Ale vy jste tady byl a víte, co se tady dělo. My jsme zkrátka neunesli psychický tlak.
I když kluci působili jako dobrá parta, přesto mi nedá nezeptat se, opravdu se nenašli jiní lepší hráči v ostatních týmech? Vždyť finále juniorské extraligy hrály letos moravské kluby.
Ano, Morava teď bude nespokojená. Ale my jsme během sezóny vyzkoušeli šedesát dva hráčů. Věřte mi, kdybych věděl o nějakém lepším hokejistovi, než je někdo z těch dvaadvaceti, kteří tady hráli, tak bych ho vzal. Protože mně šlo o úspěch a o to, abychom vybojovali medaili. Já sám jsem měl ve hře prodloužení kontraktu a možná i postup výše.
To je teď asi ztracené, že?
Mně skončila smlouva a hned po zápase jsem to vzal na sebe, takže to byla de facto taková rezignace. Samozřejmě si teď sednu se svými nejbližšími šéfy a uvidíme, co bude dál. Ale sám jsem z neúspěchu hodně zklamaný a zlomený a asi bych teď potřeboval odjet na rok někam pryč a zakopat se pod zem. Ale musím se s tím vyrovnat, takový je sportovní život. Určitě také další kroky proberu s rodinou a s přítelkyní a pak se uvidí.
