Cítíte zklamání nad tím, kolik hráčů se vám omluvilo?
Zklamaný můžete být až když vypadnete na mistrovství světa. Takový je život, prostě musíme počítat s tím, že ne všichni mají optimální výkonnost a ne všichni jsou zdraví. A ti, kteří jsou fit, jsou přetížení. Je to taky věc termínu, ten je trochu nešťastný. Ale takhle to bylo vždycky.
Někteří hokejisté se ale omluvili přesto, že hrají v extralize do poslední chvíle...
Všichni hráči se omluvili osobně a já to musím respektovat. Dnes využívá spousta hráčů reprezentační přestávky ne proto, aby se ukázala světu, ale aby doléčila zranění. Na všechny se ale nelze dívat stejně. Na jedné straně máme třeba Tomáše Vlasáka. Ten hrál měsíc s naštíplou rukou a v Omsku nikoho nezajímalo, jestli mu to uškodí pro start na Baltice, nebo ne. Tomáš chtěl strašně moc do Moskvy jet, ale na vyšetření v Pardubicích se ukázalo, že má naštípnutou ruku. Takže jsme se rozhodli, aby radši nejel. To je jeden extrém, na druhé straně tu máme hráče, který je prý taky zraněný, ale hraje 25 minut za zápas. Dnes jste ho viděli na ledě.
Má takový hráč u vás šanci do budoucna?
Ne, nemá.
A co ostatní omluvení? Jak se díváte na ně?
Já nechci, aby to vyznělo, že se budu vozit po hráčích, kteří teď nejedou na Baltiku. Každý případ je individuální, není všechno černé a bílé. V případě Richarda Krále jde o zranění, které ho trápilo evidentně už od léta. Potvrdila to lékařská zpráva, třinecký trenér i sám hráč. Všichni říkají, že by to nezvládl. Král teď hraje úplně jinak, nechodí s tou rukou do osobních soubojů...
... Kdežto na Kaděrovi nebyly v utkání proti Spartě jeho bolesti zad, kvůli nimž se vám omluvil, vůbec znát.
A hlavně mi bylo řečeno, že jeho poitíže jsou chronické a trvají už tři týdny. Tak proč nás nejdřív nechá zařizovat mu vízum a podobné věci? A pak najednou zjistí, že to nejde. Já uznávám, že se někoho mohlo dotknout, že byl třeba donominován až dodatečně. Je to trochu i věc médií, i když novináři za to nemůžou. Ale hráči si třeba už dřív přečtou, ten a ten jede a já ne. Tyhle věci tomu rozhodně nepomůžou. Ale co se dá dělat? Na informace má právo každý čtenář.
Jakou pozici v týmu bude mít poslední nominovaný, sedmnáctiletý Rostislav Olesz?
Je pro nás pojistkou, kdyby se někdo zranil. Rozhodli jsme, že si ho vezmeme, až když Jarda Holík řekl, že ho nechce do dvacítek. Nebude na soupisce, bude čekat, jestli se pro něj nenaskytne šance hrát v případě, že nebude moci hrát někdo za základního kádru. Tohle nemůžeme udělat s někým, kdo už toho má v lize spoustu odehráno. Výjimkou je jen brankář Dušan Salfický, ten taky na soupisce nebude. Ale hrozně mu záleží na tom, aby s námi do Moskvy jel.
