Jde vlastně o paradoxní situaci.
Zatímco hokejisté hradeckého Mountfieldu většinou spoléhají na dobře zvládnuté bránění a základem jejich hry je dostat co nejméně gólů, jeho kapitán a dlouhodobě jeden z nejproduktivnějších hráčů Jiří Šimánek má v pětatřiceti letech nakročeno k osobnímu rekordu v kanadském bodování. Tedy v činnosti, pro kterou je důležitá útočná snaha týmu.
Chybějí mu k němu pouhé čtyři body, přitom extraliga za sebou má jen tři kola z druhé poloviny základní části a do jejího konce ještě zbývá 23 kol. Navíc Šimánek svojí bilancí 27 bodů za 13 gólů a 14 asistencí figuruje mezi deseti nejlépe hodnocenými hráči soutěže, v současnosti mu patří osmá příčka.
"Ne že bych to nějak zvlášť sledoval, ale vím o tom. A nebylo by špatné si laťku posunout kousek výš," uvedl kapitán Hradce.
Jak si vysvětlujete, že je to v sezoně, kdy trenéři kladou důraz na dobré bránění a na ledě je to vidět?
Hodně je to tím, že se dostaneme hodně na led. Dostáváme hodně prostoru v přesilovkách, takže jsme často na ledě, když má mužstvo lepší možnost střílet góly. To je výhoda prvního útoku, navíc k ní přispěla ještě jedna věc.
Která?
Že také mí spoluhráči hrají výborně. Tomáš Mertl má dobrou formu, Jarda Kudrna ji měl, než se zranil, také a daří se i klukům, kteří hrají místo něj. Podobně na tom jsou obránci. Zvládáme i to, že hrajeme na čtyři útoky a tři obrany, takže obránci se za námi střídají. Ale vyhovíme si. Možná i proto skoro v každém zápase bodujeme a to se pak hraje dobře.
Profil Jiřího Šimánka
|
Pohoda je vidět nejen na kanadských bodech, ale i na každé vaší akci na ledě či v každém souboji. Zažil jste vůbec ve své dlouhé kariéře tak podařenou část sezony?
Jeden rok jsme vyhráli základní část, pak jsme byli třikrát v semifinále, ale je pravda, že nyní si hokej opravdu užívám. Tehdy vždycky byla část sezony třeba horší, tohle letos zatím nepřišlo a daří se od začátku.
Nemrzí vás, že to přišlo, až když jako téměř celou kariéru věrný Českobudějovičák hrajete v Hradci?
Možná to škoda je, ale nijak to neřeším. Důležité je, že jsme si s sebou přenesli pohodu v kabině, jsme takhle dva tři roky pohromadě a přenáší se to na led.
Tam spoléháte především na dobré bránění a soupeři si s tím nevědí rady. Jak tuhle taktiku přijímá útočník, jehož úkolem je dávat góly?
Nemáme s tím problém už proto, že nám nikdo neříká, že nesmíme útočit. Ano spoléháme na důslednou defenzivu, což soupeřům nevyhovuje. Přináší nám to úspěchy, proto tak hrajeme.
Jak byste ji charakterizoval?
Spoléháme na kvalitního, jistého brankáře, na důslednost v obraně a trpělivost v útoku. Žádná panika, ale naopak klid a přehled, kdy je dobré dopředu vyrazit.
Co vaší taktice, kvůli které vaši obranu těžko překonávají a těžko vám pak i dávají góly, říkají soupeři?
Už jsme si občas i vyslechli, ať začneme hrát hokej.
Co jim na to odpovídáte?
Nic, na to se nedá nic říct. Třeba v pátek s Třincem jsme vedli 1:0, konec se blížil, tak jsme se nikam netlačili. Proč také? Proto jsme se snažili držet puky raději u mantinelu a kombinovat tam.
Dobře bránit a nedostávat góly chce každý tým, ale zažil jste už někdy takovou důslednost, navíc úspěšnou?
Úplně poprvé to asi není, ale je pravda, že nikdy jsme takhle důsledně do obrany nehráli. Ale to bylo dáno tím, že jsme v týmu měli jiné typy hráčů, kteří byli více na útočení. Hübl, Sailer, Brabenec, to byli ofenzivní hráči, a proto byla taktika trochu jiná, než je teď.
Trenér Draisaitl je u vašeho týmu druhou sezonu, chtěl po vás podobnou nebo stejnou taktiku i loni?
V první části sezony jsme hráli útočněji a aktivněji, trochu jiným stylem než letos. Jenomže se nám moc nedařilo, asi proto jsme to zhruba od poloviny základní části změnili a pokoušeli jsme se hrát zhruba to co teď. Hlavně v poslední čtvrtině nám to přinášelo úspěchy, tak jsme u toho zůstali.
Jak rychle jste si byli schopni zvyknout? Není to hlavně pro vás útočníky přece jen fyzicky náročnější?
Na konci už to bylo dobré a jestli je to pro nás těžší? Neřekl bych, souboje stejně podstoupit musíme, ať protivníka napadáte hned u soupeřovy branky, nebo se stáhnete a pokoušíte se ho zastavit třeba na půlicí čáře. Takže je jen otázkou, kde k vašemu souboji při bránění dojde.