Pokud se bývalý extraligový plejer Pardubic, Znojma, Vítkovic a Plzně nedostane na tribunu, střílí jeho syn góly s puncem výrazné důležitosti. Hned ten první loni v září stál za to. Plášek mladší rozhodl reprízu finále s Třincem gólem na 2:1 v 60. minutě.
„Taťka dneska nebyl, neměl dneska čas, sledoval to jen v televizi,“ vyprávěl po utkání nadšený střelec. A hned poté, co slezl z ledu, kontroloval telefon s očekáváním případné gratulace. „Zatím nic,“ hlásil.
V pondělí večer jeho táta na čtvrtém semifinále opět chyběl.
Plášek junior, kterého kdekdo díky stylu bruslení i vlnitým vlasům považuje za otcovu věrnou kopii, rozsekl čtvrté semifinále odvážným výpadem v prodloužení.
Zakončil ho zblízka střelou pod horní tyč, přesnou tak, že přesnější být ani nemohla. Od vnitřní brankové konstrukce se rychle odrazila ven.
A zatímco všichni hráči na ledě a diváci v hale čekali na verdikt videorozhodčího, který si raději prohlédl, že puk byl skutečně v brance, Plášek už byl klidný.
„Samozřejmě že gól byl. Viděl jsem, jak z horní síťky vyletěla flaška s pitím. A taky jsem věděl, kam střílím,“ vyprávěl suverénně.
Byla to jeho třetí extraligová trefa v životě. První dal Třinci, třetí předevčírem a tu druhou si taky bude pamatovat. Na gól proti Spartě mu nahrál Tomáš Plekanec při svém debutu za Kometu.
„Karel je výborný hokejista. Viděl jsem ho poprvé a musím říct, že má všechny předpoklady pro to, aby uspěl v NHL,“ řekl tehdy bývalý kapitán národního týmu Plekanec.
Plášek dělá během roku všechno pro to, aby jeho slovům dodal vážnost. Během sezony se mu od Komety dostalo cti hrát po boku mazáka Martina Erata, což kdysi pomohlo nastartovat kariéru Martina Nečase. Zahrál si na mistrovství světa do dvaceti let, prosazuje se v play off. Jenom draft do NHL ho loni minul, tam má ale šanci umístit se i letos.
V týmu plném hvězd, který za Kometu právě válčí o třetí titul v řadě, je Plášek nejmladším hráčem. Během sezony si musel na velká jména kolem sebe zvykat, ostych však už dávno zahodil.
Oba nosí stejné jméno Karel Plášek, a když spolu poprvé nastoupili za Přerov, táta nahrál synovi na gól.
Hrát vedle borců, jejichž jména dlouho svítila ve statistikách NHL, pro něho není ničím novým. V sezoně 2004/05, kdy jeho otec nastupoval za Znojmo, chodil tehdy čtyřletý Karel na led během tréninků s takovými esy českého hokeje, jakými byli Patrik Eliáš, Martin Havlát, Tomáš Vokoun nebo Karel Rachůnek.
„Tehdy to byla paráda. Moc jsem to nevnímal, dnes bych za to byl vděčnější,“ vzpomínal během podzimu s úsměvem na tehdejší dobu.
Možnost, že by jeho táta neviděl jeho zápasy v zájmu toho, aby se mu víc dařilo, se mu moc nezamlouvá. „To ne, já jsem vždycky rád, když se tady objeví,“ usmíval se hrdina pondělního večera.
