Vary v závěru základní části podávají slušné výkony, naposledy doma setnuly Spartu a ukončily její pětizápasovou sérii výher. „Chtěli jsme je doma porazit, už dvakrát jsme letos byli blízko,“ říká kapitán Václav Skuhravý.
Energie podala kompaktní výkon, výbornými zákroky ji držel brankář Závorka, využila dvě přesilovky. Navrch přidala krásný gól v přečíslení tří na dva. Pozitiva, na kterých musí vystavět výkon pro klíčovou baráž. Zápas, jenž může zase trochu polechtat karlovarské sebevědomí.
Jak těžce se skalp Sparty rodil?
Proti Spartě jsme už letos dvakrát dotáhli zápas do prodloužení, kde jsme vždy prohráli. Tentokrát jsme chtěli vyhrát, odehrát zase zodpovědný zápas. Jsme rádi, že jsme to doma zlomili. Hráli jsme dobře zezadu, čekali na brejky.
A z jednoho dali i krásný gól.
Kluci to sehráli parádně, přesně tak. Druhý gól sebral Vojta Tomeček tuším Pecháčkovi (Lukáši Pechovi) a trefil hezky nad lapačku. Třetí gól v přesilovce pět na tři.
Potěší výhra nad takhle silným soupeřem?
My musíme bojovat a makat v každém utkání. Stejně jako před sezonou v přípravných zápasech. Když už se to blíží, hraje se naplno a zkouší se různé variace – přesilovky, oslabení. Měli jsme teď dost času různé věci potrénovat. Rozhodně musíme dřít v každém utkání a neříkat si, že teď o nic nehrajeme.
Má výhra psychologický význam?
Nevím, to bych asi neřekl. Myslím, že nijak zásadní.
Ale dostat jen jeden gól musí udělat radost.
Tomáš Závorka podal vynikající výkon. Měli jsme i štěstí, když měli dvakrát nebo třikrát odkrytou branku. Z úhlu ale netrefili, nebo to šlo do boční sítě. Měli jsme dost štěstí, ale Tomáš chytal skvěle a hodně nás podržel. Snad se štěstí přiklonilo i k nám.
V hlavě už pomalu přepínáte na play-out?
Ještě zápas ve Zlíně musíme odehrát co možná nejlépe, abychom opravdu byli připraveni. Všechny zápasy play-out je třeba vzít skutečně zodpovědně a připravit se na baráž. Nemůžeme si říct, že teď začneme hrát a najednou to z ničeho nic půjde.
Musíte to opakovat i mladším spoluhráčům?
Podle mě tohle je úloha trenérů a nás starších hráčů. My si podobné myšlenky asi do hlavy pouštíme víc. Mladší mají hlavu ještě čistou, jdou do samotného zápasu a nic jiného kolem je prostě nezajímá. My přeci jen asi vidíme i ten měsíc dopředu, co přijde a co nás nejspíš čeká.