"Pak už to nešlo. Dlouho se člověk zdrží v kabině a druhý chvátá na autobus," říká sparťanský zadák Kučera. Tehdy spolu zazářili i na světovém šampionátu v Moskvě a náramně vyvedenou sezonu zakončili titulem mistrů světa. Pak oba zlákaly nabídky ze slavné NHL. Kučeru zlanařil nováček z Columbusu, urostlého Sýkoru si vybrala Philadelphia. Ani jednomu se ale zámořská štace příliš nevyvedla, oba jsou zpátky doma.
"Samozřejmě na ty časy před rokem hrozně rád vzpomínám," netají Kučera. V extralize nastupují proti sobě, šanci zahrát si spolu nabízí reprezentace. Sýkora už se představil na turnaji ve Zlíně, Kučeru teď lákají Švédské hry. Z NHL se vrátil až v říjnu, předešlé klání nestihl.
"Chvilku před včerejším zápasem jsme se bavili s trenérem Augustou. Je na něm vidět, že by byl rád, kdybych do Švédska jel," ví Kučera. "Asi bych to zkusil. Abych věděl, jak na tom v mezinárodním hokeji teď jsem." Oba o tom nechtějí mluvit, ale v podvědomí určitě mají i únorové olympijské hry v Salt Lake City. "Teď se soustředím na ligu," opakuje Kučera.
Na úterní souboj s Pardubicemi se sparťanský bek moc těšil. Poprvé od návratu z Washingtonu, kde se neuchytil v prvním týmu, se objevil před domácími fanoušky. Chtěl se vytáhnout. "Zezačátku jsem byl i trochu nervózní," připustí ostřílený matador. Co se doma nejvíce změnilo? "Mají tady nad ledem pěknou velkou obrazovku," vtipkuje.
Po ledě už se neproháněl s kapitánským "céčkem", to převzal další mazák Žemlička. Na konci ale nebyl žádný vítězný pokřik, podruhé v sezoně Sparta s Pardubicemi prohrála.
První gólem v tomto ročníku se blýskl Sýkora. V osmnácté minutě se dostal k odraženému puku a po ledě ho doklepl za gólmana Břízu. Hodně si oddychl, na první trefu čekal dlouho. Před tím sbíral jen asistence. "Mám radost, že to vůbec přišlo. Trvalo to dost zápasů," svěřil se bek.
Na Spartě se mu hraje dobře, na dřívější působení rád zavzpomíná. Má zde spoustu známých, všichni ho zdraví a plácají po ramenou. Ale na delší popovídání s kamarádem Kučerou bude mít čas asi až v reprezentaci...
