Jeden příklad (sice sprostý, ale nedá se nic dělat): v situaci, kdy letí lehký šouráček přes celé kluziště na brankáře hostí, obvykle se posměšně volalo: Pusť! Později už nemilosrdně přibylo: "Pusť, hajzle!" Ani to ještě nestačilo, a tak se nedávno slogan rozrostl na: "Pusť, ty hajzle zasranej!" Poslední model už zní skutečně drsně: "Pusť, hajzle, zkurvenej, zasranej!"
Omlouvám se za tak strašná slova. Jen upozorňuji, že takhle se křičí skoro na všech stadionech (jakýsi hokejový bonton) a poslouchají to dámy, děti, všichni slušní lidé. A nejen to. Když běží třeba play off přímým přenosem, tyto sprosťárny zcela slyšitelně dodává televize k uším dvou milionů lidí.
A tak když vezmete malé dítě na hokej, dozví se tam po faulu domácího hráče: "Měls ho zabít!" Samozřejmě veškeré další nadávky jsou podávány v celé šíři, s malými nuancemi, například na Moravě v legrační spisovné formě: "Hajzle zasraný!"
Samozřejmě to není záležitost celého publika, jen jeho části. Co je ovšem naprosto neuvěřitelné, že podobné pokřiky procházejí těm hlupákům, kteří je volají, zcela beztrestně. Nejenže pořadatel urážky zcela přechází, ale někde dokonce ještě vášně stupňuje, případně se urážek zcela bezostyšně zúčastňuje. Například v Plzni, kde si smutně proslulý plzeňský "kotel" utahoval z malé vady řeči třineckého trenéra Hadamczika a volal: "š-š-š-Hadamczik!", tak nejenže je pořadatel nenapomenul, ale ještě ohlásil střelce gólu takto: "Gól Plzně vstřelil hráč číslo š-š-š-štyřicet čtyři Petr Kořínek!!"
Smutné je, že i diváci na dříve vyhlášených stadionech, kde se fandilo sportovně, například ve Vsetíně, notně přitvrdili. Ale když už jsme u toho Vsetína, tam si hlasatel aspoň zaslouží uznání, když opilce s maketou oběšeného plzeňského hokejisty okřikl: "Jestli se neumíš chovat, tak odejdi, tady nemáš co dělat!"