Jako by se na kulečníkovém stole extraligy proháněly při Skuhravého karambolech čtyři koule, tam se také mnohem víc počítají desítky. Jenže Skuhravý, to není jen noční můra hokejových sudích, ale také sportovní gentleman. O tom by mohli vyprávět sudí Hribík s Šírem, kteří v úterý pískali předehrávku 36. kola v Českých Budějovicích.
Na konci druhé třetiny si našlápl na útočné modré Petr Kumstát, druhý z karlovarských čahounů v elitní formaci. "Když se rozjede, nikdo ho nechytí," říkal o něm kdysi bývalý kouč Zdeněk Venera. To platilo také při téhle akci. Sám proti Turkovi poslal Kumstát sice bekhendovou střelu jen do gólmana, zpátky do branky však mohl puk uklidit číhající Skuhravý.
Nebýt faulu Michala Mikesky. Tedy faulu. "Měl jsem puk daleko, natahoval jsem se po něm a podjela mi při tom noha," líčí situaci Skuhravý. Sudí Šír okamžitě odpískal nedovolený zákrok a na trestnou lavici měl jít právě Mikeska. "Dal do toho všechno, možná vjel do rýhy... ale upadl sám," věděl českobudějovický útočník.
Karlovy Vary prohrávaly v té době 0:2 a bránily se v oslabení po vyloučení svého Kristka. Paradoxně za faul na Mikesku. Díky pádu Skuhravého už nemuseli hosté riskovat další gól z přesilovky, místo toho se sami mohli vrátit do zápasu. Vždyť stále zbývala celá poslední třetina.
Karlovy Vary se však bránily i po přestávce. "Řekl jsem rozhodčímu, že to faul nebyl. Podjela mi jen noha," vysvětluje Skuhravý důvod.
Hribík se Šírem se chvíli radili, pak přijel jeden ze sudích za Skuhravým ještě jednou. Pro jistotu. "Zeptal se mně, jestli to tak opravdu bylo. Kývl jsem, ža ano, tak trest zrušil."
Karlovy Vary se bránily dál. Přesilovku sice domácí nevyužili, po třech minutách poslední třetiny se ale přeci jen trefil Micka a v 51. minutě přidal poslední gól zápasu budějovický Vak. Karlovy Vary prohrály 0:4. V zápase, který se lámal právě kolem vyloučení Skuhravého.
"Sám řekl rozhodčímu, že na něj to faul nebyl. To se mi ještě nikdy nestalo," podivoval se pak Mikeska. "No právě," směje se Skuhravý. "Mě taky ne."
A že těch příležitostí bylo. Jen za letošní sezonu. "Taky znám dobře ten pocit, když jde člověk sedět a nic neudělá. Jak je pak naštvaný, že s tím nic nezmůže."
Pravda. Upískne se každý a hokejisté tomu někdy také dost pomáhají. Aby pak ale někdo přijel za rozhodčím? "Bylo to od něj pěkné, moc si toho vážím," chválil také Mikeska na dálku Skuhravého. A ještě vzkázal: "Máš to u mě schované. Určitě!"
"Vždyť to bylo úplně jasné. Jednoznačně jsem sám uklouzl," mávne jen rukou Skuhravý. Se spoluhráči to neprobíral ani v kabině. Prostě to vzali. Vždyť ho znají. Stejně jako jeho parťáka Kumstáta.
Také on se před pár lety blýskl ve Znojmě něčím podobným. "Domácí vyhodili puk z obranného pásma přes plexisklo a měli jít do tří. Kumy přijel za rozhodčím a řekl, že puk tečoval," zavzpomíná Skuhravý. "My i další hokejisté bychom si z toho měli vzít ponaučení," říká Mikeska. "I za nepříznivého stavu 0:2 odmítly Vary přesilovku, která je mohla dostat do hry. Jsou ceny fair-play..."
Jednu takovou dostal letos v březnu za loňský rok jeho spoluhráč Jan Snopek. Ještě jako kapitán Pardubic přiznal v utkání extraligy na ledě Znojma, že tečoval puk, který opustil hrací plochu. Znojemští v té době vedli 5:3. Podle rozhodčích puk úmyslně vyhodil za mantinel jeden z jejich hráčů. Měl být vyloučen, Pardubice by pak hrály přesilovku. Jan Snopek se však svým jednáním této výhody zřekl.
"To jsou věci, které by v hokeji měly být. I jednání Vaška Skuhravého by mělo být nějak oceněné, protože v dnešní době se to už nevidí," navrhuje Jan Snopek. "Člověk nemůže říct, že by to takhle udělal pokaždé. Kdyby se stala stejná situace znovu, možná bych se zachoval jinak," přemítá Skuhravý.
Jinak? To říká útočník, který letos kvůli zranění přišel o rozhodující část herní přípravy a zvyklý na stálý zápřah se nemohl vymanit ze zdravotních patálií? Tahoun extraliogvého mistra, který se ne a ne dostat do tempa hodného obhájce titulu? Jakoby zbytek týmu kopíroval svého kapitána.
V době, kdy se ve Varech na hokeji čím dál hlasitěji mluvilo o: "výměně Skuhravého někam?" Tak v téhle situaci řekne Skuhravý: "Možná bych se jindy zachoval jinak." Kdy jindy? Jak jinak? Ne. Ať se klidně dál tváří jako hokejový rebel. Stejně každý ví, že Skuhravý - to je hokej hraný srdcem. Skuhravého nejsilnějším svalem.
