"Dostali jsme dost laciné góly. To, že nám hráč projede naším pásmem by se na mezinárodní scéně nemělo stávat," mrzelo obránce, na něhož má v Americe práva Detroit.
Vůdce českého mužstva dirigoval přesilové hry, vyvážel kotouče z pásma, rozděloval přihrávky, jednou se mu povedla jízda napříč celým hřištěm, povzbuzoval spoluhráče. Zkrátka se ke své pozici zachoval zodpovědně.
"Snažil jsem se, to je jasné. Jako kapitán jsem se snažil tým burcovat, ale bohužel...," nechává větu nedopovězenou.
"Měli jsme tam nějaké šance, dokázali jsme si vynutit více přesilovek - i pět na tři - než jsem vůbec očekával. Proměnili jsme ale jen jednu," krčí rameny. I jemu je jasné, že pro úspěch bylo potřeba udělat víc.
Teď jej spolu s jeho parťáky čeká boj o páté místo. Utkání útěchy, kde už je ve hře jen částečné napravení reputace.
"Přece jsme sem nepřijeli udělat ostudu. Samozřejmě se na ten zápas připravíme. Už jen proto, abychom měli dobrý pocit, že jsme udělali všechno," tvrdí.
Na Čechy čeká Finsko. S ním se na šampionátu už jednou střetli. A prohráli 6:3. "Ve skupině jsme je nechali zápas vyhrát, teď se nám snad podaří uspět," doufá Kindl.
"Je to můj poslední zápas v téhle kategorii, takže do toho dám všechno, abych mohl odjet se ctí," říká. A činí tak opravdu upřímně a s odhodláním. On to ostatně ani jinak neumí. Ani na ledě.
Po šampionátu přineseme s kapitánem českého výběru na letošním MS dvacetiletých shrnující rozhovor.
