Dvě gólové střely za zápas a ještě jedna, kterou spoluhráč Šaffer jen tečoval do sítě, to je povedené utkání...
No ten tečovaný gól, to ani nebyla střela, spíš jen nahození. A góly? U jednoho jsem střílel z kruhu, byl jsem v dobré pozici.
A ten druhý, přesilovkový?
Tam mi křížem pěkně nahrál Franta Kučera a já viděl, že před havířovským brankářem cloní snad všichni naši útočníci, tak jsem hned vypálil. Myslím, že jsem měl v utkání spíš štěstí, že oba pokusy skončily v síti.
Nebuďte tak skromný. Podal jste velmi dobrý výkon, hrál jste dobře pozičně a hodně jste toho najezdil. Přitom teprve v pondělí jste se vrátil s národním týmem z Finska a hned v úterý tu byl extraligový zápas. To jste necítil na ledě únavu?
Unavený jsem určitě byl, ale při hře to bylo docela dobré. Náročnost programu jsem pocítil už na reprezentačním turnaji, ale jak tam, tak teď proti Havířovu mi ty nohy docela jezdily, takže jsem spokojený.
Jaké jste si odnesl dojmy z reprezentačního debutu?
Každé mezinárodní utkání bylo pro mě určitě velkou zkušeností. Finové, Švédové, Rusové i Slováci.
Proti kterému soupeři se vám hrálo nejlépe?
Asi s Finy, ta jejich rychlost mi ani moc nevadila. Ale byl to pro tým takový divný zápas, zranili se tam obránci, byli jsme hodně vytížení. Mužstvu jako takovému utkání nevyšlo.
Mohl jste poprvé srovnávat reprezentační a extraligový hokej. V čem je podle vás největší rozdíl?
Určitě v rychlosti a kombinaci. Ale přiznám se, že mi to nedělalo problémy. Jsem na tohle poměrně přizpůsobivý. Když to srovnám, nevadilo mi užší kluziště v NHL, teď se mi hraje dobře i na širším ledě v Evropě nebo na zúženém doma na Slavii.
