Mohlo by se zdát, že jej postihl výpadek paměti. „Už ani nevím, že jsme s nějakou Spartou hráli,“ prohodil včera Marek Čiliak necelý týden poté, co jeho Kometa utrpěla doma od pražského soka osmigólové bití.
A co předchozí zápasy? „Nevím, už si to nepamatuju,“ reagoval slovenský brankář s úsměvem. Minulým duelem v Pardubicích prý Brňanům odstartovala nová sezona.
„Řekl jsem si, že dál dozadu už se dívat nebudu. Hodil jsem to za hlavu a začal jsem odznova.“
Podobný restart potřeboval celý tým modrobílých hokejistů. Loňští finalisté se v letošní extralize trápí na předposledním místě, nikdo nedostal víc gólů než oni. Vše vyvrcholilo minulý pátek se Spartou.
„Takové věci se stávají. Byl to zápas, že do čeho plácli, to skončilo v bráně,“ podotýká trenér Vladimír Kýhos. „Všechno jsme si vyříkali a chceme tu blamáž odčinit.
Už zápas v Pardubicích ukázal, že jsme na dobré cestě,“ naráží na porážku 2:3 po nájezdech.
Při ní se konečně chytil i Čiliak, který předtím prošel dvěma nepříjemnými zážitky. V Litvínově střídal po čtyřech gólech, proti Spartě jako náhradník inkasoval pětkrát.
„Všichni jsme udělali chyby, já taky. Nechali jsme se unést tou dekou, po zápase jsme pak seděli skleslí a nikdo ani nechtěl nic říkat. Doufám, že už jsme si smůlu vybrali,“ oznamuje 24letý gólman.
Ten loni vlétl do extraligy ve velkém stylu a rychle se vypracoval v pevnou brněnskou závoru. Rozjezd do druhé sezony mezi elitou má o poznání slabší. „Loni to pro mě bylo jednodušší. Teď už se ode mě něco čeká a cítím větší tlak, ale snažím se na to nemyslet.“
Zatímco v přípravě působil suverénně, po ostrém startu jeho úspěšnost rapidně klesla. „V přípravě jsme měli jen jeden těžký zápas se Slovanem, soupeři ze slovenské extraligy tak kvalitní nebyli. V sezoně to byl velký skok,“ vysvětluje Čiliak.
Roli může hrát i fakt, že už jej protivníci mají načteného. „To se musíte zeptat jich, ale já se snažím některé věci přes zápas měnit. A některé hráče už taky poznám víc,“ oznamuje.
Záplava puků v brněnské síti ovšem nejde jen na vrub gólmanů, spoluhráči je často nechali ve štychu.
„Největší problém byl v předbrankovém prostoru, ten jsme hlídali hrozně. My útočníci jsme nepokrývali beky soupeře, naši beci zase nechávali volné hráče před bránou. Neplnili jsme, co jsme měli,“ přiznává Tomáš Svoboda.
Svou roli hraje i rozšířené útočné pásmo. „Začali jsme dostávat góly po tečích a dorážkách střel od modré čáry. Obránci puky spíš nahazují, takže útočníci mají víc času dát tam hokejku,“ všiml si Čiliak.
„Musíme se na to zaměřit. Jak je pásmo větší, zvětšují se i prostory. Když hráč někam špatně vyrazí, trvá mu tři vteřiny, než se vrátí na správné místo,“ doplňuje Svoboda.
Dnes od 18 hodin může Kometa doma proti Plzni ukázat, že už ví, jak na to. „Možná je dobře, že jsme předtím padli. Teď se k tomu postavíme zodpovědněji,“ doufá Čiliak.
