S tím, že bude jeho nové mužstvo úspěšné, ostatně loni do Komety šel. „Výsledky se ke konci základní části trochu zlepšily, i herní projev. Pozoruji, že jak se blíží play off, ladí se v Brně forma. Asi to potvrdilo, co jsem (od přestupu) čekal,“ pravil 34letý hráč.
Blížící se sérii proti bývalým spoluhráčům přijímá jako fakt, ne jako motivaci navíc. „Během sezony jsme občas v kontaktu s Michalem Dragounem, který je teď zraněný. Nic víc,“ povídá.
Zato hokejové kvality Hradce Králové má zmapované dobře. Také Köhler sleduje, jak se východočeský celek mění.
„Hraje aktivněji než v době, kdy jsem tam působil. My jsme to určitě hráli víc z obrany. Teď Hradec víc bruslí. Tahle změna v systému a v herním projevu mě napadá jako první, v čem je Hradec odlišný od loňska,“ uvažuje Köhler.
Během sezony prošel v brněnské sestavě zajímavým vývojem; z pozice ve čtvrté pětce, kde nastupuje nejčastěji, se prosadil i do přesilovkového komanda. Tam jako pravák „operuje“ mezi kruhy, často na ose mezi nahrávačem Petrem Holíkem a kanonýrem Peterem Muellerem.
„Jsou to kvalitní hráči, každý by si s nimi tu přesilovku chtěl zahrát. Nebudu říkat něco jiného než to, že je radost s nimi hrát,“ váží si důvěry trenérů.
Köhler v Kometě6 gólů a 6 asistencí dává dohromady 12 kanadských bodů, tedy třetí nejchudší sezonu v kariéře. -1 v hodnocení +/- je pro Köhlera důsledek častějšího nasazování na nejsilnější útoky soupeřů. |
Vstřelil tak i svůj první gól v sezoně na domácím ledě. Čekal na to až do 39. kola. „Levák by to na tom místě v přesilovce měl složitější, třeba by ten vzorec s levákem nemusel tak fungovat,“ připouští Köhler, že držení hole je v tomto případě jeho výhodou.
Častěji než on ale samozřejmě přesilovou hru zakončuje Mueller, jehož průměrný čas na ledě v početní převaze (5:17 min.) je nejvyšší v celé extralize.
Po zásluze, protože Holíkovy křížné přihrávky Mueller „uklízí“ do branky famózně. Bránící hráči vědí, co přijde, Kometa takhle přesilovku hraje celou sezonu, ale ubránit ji často stejně nedokážou.
„Vždycky záleží na kvalitě hráčů, kteří jsou na ledě. Ta kvalita tam (na straně Komety) prostě je. Když uvedu Ovečkina jako příklad, tak on taky dává góly pořád z jednoho místa, pořád se to omílá, a podívejte se, funguje to. Některé vzorce jsou asi jako perpetuum mobile,“ míní Köhler. „Nechci to zakřiknout, s tím přirovnáním jsem to možná trochu přehnal, ale jak říkám, ta kvalita tam je.“