V zápise sice stojí u položky nahrávači jen jméno Martina Zaťoviče, prémie za asistenci však zřejmě neminou ani Dyčku. „Nevím, jestli je dostane, osobně je mu ale vypíšu,“ baví se brněnský kouč Jiří Kalous.
I on však dobře ví, že tento moment přinesl Kometě tři body, jelikož Muellerova branka byla nakonec vítězná. „Stalo se to u střídačky, reakce byla extrémně rychlá a rozhodla celé utkání,“ smeká trenér.
Sám Dyčka se nad akcí zubí ještě teď. „Už podle zvuku při bloku střely jsem věděl, že má Peter hokejku zlomenou. Když hůl zlomí on, vím přesně, kam sáhnout. Je totiž první v řadě,“ vysvětluje.
Problémy podle něj dělají hlavně obránci. „Chodí na led nepravidelně, hokejky si tak neseřadíte jak u útočníků podle lajn,“ objasňuje. „Tak můžou být rádi, když levákovi podám levou a naopak,“ směje se masér, který se kustodem stal z nutnosti, protože původní duo Petr a Filip Ondráčkovi sloužilo u reprezentace a tým samozřejmě potřeboval kustoda i v pauze.
Kdo mu, jako správci hokejek Komety, přidává nejvíce práce, prozradit nechce. „Já vám to řeknu a budu to mít do konce sezony na talíři, to tak,“ kryje se Dyčka.
Nedílnou součástí kustodské práce je také zábava v kabině. „To mají na starost hráči mezi sebou, ale Petr Ondráček to umí pěkně rozjet a já se držím hlavně masérny,“ líčí Dyčka. „Týmovou vrbou ale také nejsem, máme společné zázemí masérny s fyziem, je nás tam stále víc, a tak si u mě kluci srdíčko nevylévají,“ prozrazuje.
Ačkoliv na ně nemíří světla reflektorů, kustodi platí za vážené muže. „Jsou součástí hokejového organismu. Když nefunguje jeden článek řetězu, tak nefunguje celek a oni jsou nepostradatelnou částí týmu,“ klaní se Kalous.