Nebylo to přitom zdaleka poprvé, co se čtvrtfináloví sokové dostali do křížku, v němž místo hokejek mluvily pěsti. „Myslím si, že vítkovičtí hráči se zbytečně snažili jít do našeho gólmana po odpískání. Dvě vteřiny už se nehraje a oni se mu sápou na hlavu. Byl to vyhrocený zápas a my musíme brankáře bránit,“ líčil Čermák.
Není divu, že Vítkovice zkouší všechno možné, jak modrobílé a jejich muže s maskou vykolejit. Obhájce titulu totiž znovu naladil svůj mistrovský mód a ve čtvrtfinálové sérii vládne 2:0. Marek Čiliak navíc opět oplývá jistotou z loňské triumfální jízdy.
Že se na něj snaží soupeři dorážet? „Snaží se, musí,“ opáčí slovenský gólman nevzrušeně. „My jsme si řekli, že nás nemůžou nějaké řeči nebo podobné věci rozhodit. Myslím, že jim to jen bere sílu, já se tomu akorát usměju. Když se díváme na soupeře, jak provokuje, tak nás to nakopne. Může mě Květoň rozhodit? Asi ne,“ rýpl si do protivníka.
Pouze jednou Čiliak působil nesvůj, když mu necelých pět minut před koncem druhé partie doplachtil za záda pozdrav z opačné poloviny kluziště. „Hledal jsem ten puk, totálně se mi ztratil. Nevím, kudy mi proletěl, jen jsem cítil, že mi lízl ruku. Taky jsem se divil. Ale vyhráli jsme, takže mě to nemrzí,“ prohodil brněnský brankář.
Zatímco loni byl jasnou jedničkou, letos dostal v Marku Langhamerovi zdatného konkurenta a fandové dlouho netušili, kdo bude strážit klec Komety v play off. „Ale my jsme to měli vyřešené dlouho, mohl jsem se soustředit,“ prozradil Čiliak, jemuž zjevně vyřazovací boje svědčí. „Mám na to nějaké svoje rituály. Ale play off umíme hrát všichni.“
