"Slovo konečně je namístě. Šancí bylo dost, ale góly nepřicházely. A i když jsem trošku starší hráč, začínal jsem být nervózní," přiznal Ujčík. "Vrátil jsem se kvůli tomu, abych týmu pomohl góly a zatím mi to tam nepadalo. Až dneska a za to jsem strašně moc rád."
Jak moc vám pomohl váš druhý gól na 5:3, kterým jste odrazili tlak Plzně?
Nebudeme si nic nalhávat, hodně nám lepilo, bylo to jak obléhání Stalingradu. Ze stavu 4:1 to bylo najednou 4:3 a Plzeň nás tam motala úplně neskutečným způsobem.
Proč k tomu došlo?
Za stavu 4:1 jsme měli šance, ale nepodařilo se nám je dát. Plzeň hraje druhou třetí sezonu po sobě vynikající hokej, má hráče, kteří umějí podržet puk, vytvořit si šance. A je v laufu. Bylo to znát.
Při první brance jste se trefil mezi betony. Vypadalo to, jako by vám střela sjela.
Přísahám na červenou, že to tak bylo mířené. Nebyl jsem tak blízko, abych střílel nahoru, tak jsem mířil mezi nohy.