Zlín drží sedm kol před koncem základní části druhé místo a řadí se k favoritům na titul. Se Slováky přitom byly dosud v domácí soutěži jen potíže.
Trenéři Ján Šterbák ve Vítkovicích a Július Šupler ve Spartě vyhořeli, Plzeň se musela rychle zbavit reprezentačního gólmana Šimonoviče.
Trenére, jak vnímáte postavení svému týmu na druhém místě?
Přidávám se k těm, co hovoří o překvapení. Musím přiznat, že kdyby mi někdo na začátku sezony řekl, že budu v lednu se Zlínem druhý, asi bych se jen ušklíbl. Je to ale milé. Samozřejmě i proto, že jsem mezi trenéry v Česku nováčkem. Na druhou stranu, nepřeceňujme momentální situaci. Jsme přece stále v polovině cesty. Ještě nás čeká jedna soutěž. Play-off.
Sedm sezon za sebou jste na konci sezony jen slavil. Buď titul, stříbro nebo bronz. Jako byste přinášel úspěch...
Svádí to k tomu, ale to je všechno. Jistě, šest roků jsem byl ve finále, a loni se Zvolenem třetí. Dá se říct, že už vím, co play-off obnáší. Pokaždé se ale dívám jen na nejbližší utkání. Takže pokud jde o play-off, rozhodovat pro mě bude první kolo. Pokud ho přejdeme, sezona se bude určitě hodnotit jako úspěšná.
Zlín nekončí dlouhodobou část ročníku mezi nejlepšími poprvé. K absolutnímu úspěchu ale pokaždé něco chybělo.
Tak jistě, sezona se velmi dobře rozběhla. Proto si teď nemůžeme dělat alibi ve stylu: jsme na tom dobře, vybojovali jsme play-off. Souhlasím s vedením i novým prezidentem Ivo Novotným, že bojovat se musí o nejvyšší příčky. Jistě, s jídlem roste chuť, ale já věřím, že budeme schopni znovu překvapit. Teď je mým přáním dostat se po dvaapadesáti kolech mezi nejlepší čtyři. Pokud se to podaří, získáme pro první kolo výhodu sedmého domácího zápasu. Soupeře si nevybírám, i když se o mě ví, že pečlivě analyzuju výkony všech protivníků. Přesně sleduju Spartu, vývoj Pardubic a Slavie. Ty bychom skutečně nechtěli mít na úvod. Ovšem pozor! To neznamená, že kalkulujeme. To se vážně nevyplácí.
Obvykle vás vyřadí právě vysněný soupeř.
Myslím, že je třeba přijmout karty, které promíchává sám hokejový osud. Zkrátka když udržíme současné postavení na druhém místěi ve zbytku ročníku, bude to vážně super. Slízneme si sladkou šlehačku. A bude tady předpoklad, že pokud překonáme první kolo, vyhneme se Pardubicím i v další části. Víte - pokud jde o Pardubice - ty dnes mají pohodu. Nervák jim začne později. Play-off pro ně bude povinná jízda.
Copak Zlín nastoupí bez nervů? Možná i vy osobně pocítíte tlak. Mimochodem - jak jste vlastně od sebe odrážel názory, že Slovák na lavičce českého klubu je krajně nejistou hrou vabank?
Pomohl mi vstup do soutěže. Tým se brzy proměnil na cizích kluzištích v nejlepší celek. Odhady dalšího vývoje v novinách byly jen příznivé. Nevím, z čeho novináři vycházeli, možná z herního stylu. Takže pokud jde o tlak na nervy, žádný nebyl. A to byla další výhoda.
Jak si to vysvětlujete? Šupler i Šterbák byli ostře sledovaní trenéři. Vy jste nastoupil a ve vší tichosti vyzvedl Zlín na vrchol. Vlastně jakoby nic, téměř z ústraní.
Ve Zlíně si loni prožili těžkou sezonu. A upřímně, oni tady vlastně ani velké očekávání neměli. Skromným cílem bylo play-off. Jako klub jsme tedy první, dílčí cíl, splnili.
Když se ještě jednou vrátíme na start ročníku, po podpisu smlouvy jste prosadil příchody tří krajanů. Přišel brankář Murín a útočníci Barinka a Weissmann. Nedávno jste stál za nástupem dalších hokejistů, ke kterým máte osobní vztah. V týmu jsou další Slovák Hlinka a váš bývalý spoluhráč Kapusta. Hovoří se o typech, za které můžete dát obrazně ruku do ohně. Souhlasíte?
Ano. A znovu jde o první kolo play-off. Hrát vyřazovací soutěž, to není pro nikoho lehký úkol. Osmý v pořadí může na sedm zápasů trápit dlouhodobého lídra. Ze všech rázem spadne stres, začíná se od čistého stolu. Proto jsem chtěl do týmu odolné typy. Zlínský manažer Zdeněk Venera mi v tom dal volnou ruku. Řekl, ať si Slováky vyberu sám. Myslím, že jsem se obklopil lidmi, kterým skutečně věřím. A s tou rukou do ohně, to sedí. Ujišťuju vás, že když nastane největší nepohoda, oni ode mě neodskočí. Takže teoreticky, pokud padnu, padnou se mnou. Za Slováky nesu ve Zlíně odpovědnost. Navíc - opravdu silný hráč se pozná až v kritických situacích. A upřímně, těch jsme měli letos málo. Hlinka, Kapusta a také Vlach jsou těmi, jejichž zkušenosti se nám budou hodit. Jistě, před Vánocemi jsme měli určité slabší momenty, já to ale připisuju únavě. O krizi bych nehovořil. Sedm utkání za sebou jsme nevyhráli v řádném čase, ale krize? Ta vypadá jinak.
Jak?
Když je mužstvo malátné a nedostane se do tlaku, tak je v krizi. U nás se hrálo stále nadoraz. Tým dřel, ale neměl štěstí. Dá se říct, že Zlín po letech netrpěl vánoční krizí.
Možná proto, že jste nepohodu překonali předtím.
Aha. No to jsem přesně čekal. (smích) Ale já vím, proč se ty výkyvy dostavily.
Jaké máte vysvětlení?
Měli jsme v týmu jen patnáct lidí. První Leškova pětka hrála přesilovky, oslabení, všechny důležité momenty. Chtěl jsem navíc, aby dotahovala závěry zápasů. Balaštík a Barinka byli součástí národních mužstev. A když za mnou jedenkrát Barinka přišel s tím, že toho má dost, věděl jsem, že začíná být zle. Když vás osloví tréninkoví poctivci, beru to jako vážné varování, za jakýsi barometr. Tým začal být vyždímaný jako citron. Když se hraje třikrát týdně a do toho se vám nastřádají reprezentační akce pro pět šest hráčů, musíte začít rozkládat síly. Proto jsme si vytvořili čtvrtou pětku. Takže zpět ke krizi. Žádnou jsme si neprožili.
Fakt.
Začínají Švédské hokejové hry, situace s přetížením se bude opakovat. Do české reprezentace se navíc překvapivě vrací obránce Tesařík. Doporučil jste jeho nominaci?
Ne že bych to Tesaříkovi nepřál, ale jeho návratem do národního týmu jsem nemile překvapen. Nominaci ale se mnou nikdo nekonzultoval, spíš to šlo přes asistenta Stavjaňu. Tesařík jde zase výkonnostně nahoru, ale... Ne, nechci do toho vstupovat. Pokud jde o Balaštíka, toho bych raději viděl doma, aby si vydechl. Je to klíčový hráč, potřebujeme ho mít ve formě do play-off. Vždyť on se letos ještě nezastavil, byl nominován na všechny srazy.
A co nedávná premiérová nominace Erika Weissmanna do slovenské reprezentace? Ve Zlíně měl v tom čase odehráno přes dvacet zápasů jen s jednou nahrávkou.
Nevyčníval, to je pravda. Ale ani tady se mě nikdo na nic neptal.
Pokud jde o vaše soukromé vztahy se slovenskými hokejisty ve zlínských službách: prý je máte pod zvláštní kontrolou. Údajně vám pomáhají i celníci. O co jde?
(dlouhý smích) No - Slováci nesmí odjet den před zápasem domů. Musí spát ve Zlíně. Chci, aby měli svůj režim. Zrovna minulý pátek jsem kontroloval, jak jsou na tom. Jel jsem na ranní trénink a ptám se celníků: A kdypak jely moje ovečky? Prý ještě ne. Takže jsem věděl, že nocovali ve Zlíně. Nemohli uhánět přede mnou, protože jsem sám jel na knap. Jsem rád, že hráči dodržují příkazy. Je to jedna věc do mozaiky. Zlínská kabina je vůbec pozitivně naladěna. Věřte mi, v ruce jsem měl hráče těžšího kalibru, a tak mohu říct - ve Zlíně je dnes radost pracovat. Skutečně. Kluci jsou tady naladěni na stejnou strunu, věří i novým trenérům a jejich metodám.
Zatím se stále bráníte srovnání české a slovenské soutěže. Přesto je tady jedna záležitost, kterou jste poznal v obou soutěžích. Sázení hráčů na zápasy.
To je pravda. Jako trenér jsem se s tím už setkal, ale pozor - jen na Slovensku! Dokonce jsem musel kvůli dozvuku jedné aféry odejít z Trenčína. Jména ale po mně nechtějte. Po roce trénování jsem tam musel pryč kvůli nečisté hře. Dva hráče jsem tehdy vyhodil na hodinu, ale pak se mi to všechno vrátilo. Dodnes mám možná v Dukle ještě zavřené dveře. Jsem zásadně proti ovlivňování výsledků sázením. Ve Zlíně ale k něčemu podobnému nedošlo. Vycítil bych to.
Další barometr?
Vezměte si třeba video. Bylo jedno takové utkání, najednou jsme prohráli v obranném pásmu třicet bully. To už leccos naznačuje. A jestliže navíc vidím pasivitu u top hráčů, protože ti to většinou dělají, tak začínám přemýšlet všemi směry. Anebo gólmani. Když má někdo v průměru čtyřicet zásahů, a najednou šedesát nebo sedmdesát, tak něco není v pořádku. Člověk pak nad utkáním víc přemýšlí a spoustu věcí rozebírá. Možná až příliš. Můj tým ale má moji absolutní důvěru.
