"Ale ve druhém duelu jsme porazili silný Milán 3:1, takže jsem spokojený," dodal.
Jak jste prožil Vánoce? Nebyl jste špatný z toho odvolání?
Když se tady probudíme s mou nastávající a vidíme azurovou oblohu, alpské kopečky, člověk ani nemůže být naštvaný. Vánoce byly krásné. Rodina je tu šťastná, já jsem v prostředí, které znám.
Překvapilo vás to odvolání?
Byla to otázka času. Sice jsme věřili, že se po pauze chytneme, ale nestalo se. A kdyby mě neodvolali po tom hnusném výkonu s Ústím, tak jdu sám. Nemám zapotřebí držet se něčeho, co nemá smysl. Bylo to nejlepší řešení pro obě strany.
Jak berete těch 13 měsíců, co jste strávil na střídačce Vítkovic?
Moje anabáze nebyla tak úspěšná, jak všichni čekali. Byla to obrovská zkušenost do budoucna, jak některé věci řešit jinak. Ale je to hlavně o kvalitě, o hráčském materiálu. Když za Irgla, který dá za sezonu 25 gólů a můžete se na něj spolehnout, přijde Ujčík, který čtrnáct zápasů nedá ani gól, tak to není nejšťastnější. Viktor sice vede tabulku produktivity týmu, ale neumí jako Zbyňa zlomit krizové situace.
Právě Ujčík mluvil po středečním utkání o tom, že hra dostala řád. Že byl videorozbor, co a jak soupeř hraje, jaké má přesilovky. Vy jste hráče takhle nepřipravoval?
Párkrát jsme to zkusili, ale vždycky jsme dostali flastr. Ujčík byl na to zvyklý z Finska, kde se hodně brání a hraje se na náhodný gól. V 36 letech je to pro něj ideální. Je hezké dělat rozbory, k modernímu hokeji se to hodí, ale Hlinka to nedělal ani v Pittsburghu. A ani já nehodlám měnit svůj styl.
Sledoval jste vůbec, jak Vítkovice hrály po vašem odchodu?
Kluci mi poslali zprávy, takže to vím. Ale já se dívám dopředu. Ve středu to bylo osm let po mé transplantaci jater a já jsem šťastný za každý den, co jsem tady. Ale klukům přeju, ať dojdou do play-off, ať už s Mojmírem Trličíkem, nebo třeba s Ernestem Bokrošem.
