Oba si život ve Finsku zamilovali. Ale rodiny rozhodly: vracíme se zpět. "Plánoval jsem, že bych zůstal trochu déle. Jenže hodně jsme bojovali s tmou. Já to zvládal, měl jsem denně program, ale pro rodinu to dobré nebylo. A Sparta je moje srdeční záležitost. Jsem rád, že jsem zpátky," vysvětloval Kratěna.
Broš přidával: "Rodina by se mnou šla kamkoli, ale bylo vidět, že by byli šťastní, kdybychom se vrátili.
Už mi není devatenáct, nerozhoduju se jen sám za sebe."
Tihle dva se znají od klukovských let. I když byli odloučení, zůstávali v kontaktu. "Sedli jsme si," říká Kratěna. I ve Finsku trávili volno spolu. Vyhovoval jim tamní klid.
"Jaký rozdíl oproti Praze! Pohoda, nikdo nikam nespěchá, žádné zácpy. Lidi vypadají nepřístupní, divní, ale jak se k nim dostanete blíž, zjistíte, že jsou srdeční a vstřícní," popisuje Broš.
Kratěna si dokonce z Finska převezme některé návyky. "Věci mimo led, které mi dělaly dobře. Jako třeba cvičení s gumou." Některé finské tradice však odmítá. "Sauna? Byl jsem v ní za deset měsíců snad pětkrát. Je tam na mě moc velké vedro. Finská vodka? Té se vyhýbám."
Při oslavách titulu však možná i ji pili jeho spoluhráči na jeho zdraví. Kratěna totiž poslední zápas nedohrál a skončil v nemocnici s poraněnou slezinou. "Byl to obyčejný souboj, který dopadl nešťastně. Cítil jsem, že něco není v pořádku. Ale že to bude tak špatné, se zjistilo až po zápase. Ale teď se cítím dobře."
Těší se, že si ve Spartě zahraje zase se střelcem Petrem Tonem. A samozřejmě s Brošem.
"Ve Finsku jsme spolupráci moc neobnovili. Ale když jsme se spolu dostali na led, užíval jsem si to." I jejich návrat naznačuje, že Sparta, mistr z let 2006 a 2007, se po letošním vypadnutí ve čtvrtfinále bude zase chtít vrátit na vrchol.
Broš při posledních dvou sparťanských titulech chyběl, pro Kratěnu to však byla extraligová zlata číslo 6 a 7. A aby nevypadl z rytmu, je s letošním úspěchem ve Finsku šampionem po tři roky v řadě. "Ale krabice na medaile je veliká. Vejde se jich tam ještě spousta. Byl bych rád, kdyby přibývaly."
