„Slíbili mi, že už dostanu víc prostoru, takže jsem o návratu do Evropy ani nepřemýšlel. Chci o to ještě dva tři roky zabojovat, kdybych to teď vzdal, zpátky by se vracelo špatně,“ uvědomuje si 21letý útočník.
Kdybyste jednou odešel, už by na vás bylo nahlíženo, že jste to vzdal, a bylo by těžší se vracet do zámoří?
Jasně. Není sranda dostat se zpátky do Ameriky, když nehrajete v nároďáku a nedáváte 30 gólů za sezonu jako Kubalík. Pořád je lepší zůstat tam, vytrpět si to, zkusit si to vybojovat. Byli tam kluci jako Tomáš Plekanec, taky byl na farmě pár let, vybojoval si to, a pak odehrál 1 000 zápasů v NHL. Takže můj cíl je o to vybojovat a uvidíme, co se stane.
Co jste říkal konkurenci, když jste byl loni poprvé na kempu?
Bylo tam 50 hráčů plus kluci z NHL, konkurence vážně šílená. Všichni makají naplno. Hráči z NHL jsou na tom stejně jako vy, ale v těch maličkostech a v myšlení jsou ještě trochu dál. Rozhoduje také štěstí, musí se někdo zranit, abyste dostal příležitost. Ale každá sezona je jiná, tak doufám, že letos to bude lepší.
Zůstáváte na farmě Winnipegu, jste tam spokojený?
Je hrozná výhoda, že jsme v jednom městě. Když zavolají, že jdu do áčka, jen přejdete do jiné kabiny. Máme nádherný tréninkový komplex, který je rozdělený jen whirlpooly, všechno zázemí máme stejné jako kluci z NHL, potkáváme se s nimi, vidíte, jak dřou, jak makají, to vás posouvá dál, abyste se dostal tam, kde jsou oni.
Takže se ve whirlpoolu potkáváte s hvězdami týmu?
Během sezony se to moc nestává, protože když my hrajeme doma, tak oni venku, protože jsme ve stejné hale. Ale na tréninkovém kempu jsem byl hrozně šťastný za to, že jsme hráli přátelák a vedle mě seděl Mark Scheifele, na kterého koukáte v televizi a najednou sedí vedle mě v kabině a bere mě tak, jako byste patřil do týmu. To se mi hrozně líbilo. Tuší, že v áčku nezůstanete, že půjdete asi na farmu, ale v tu chvíli vás bere jako součást týmu a snaží se vám pomoct.
Cítíte, že v budoucnu máte šanci prosadit se v NHL?
Já jsem nikdy z ničeho neutíkal, snažím se to vybojovat. Ta cesta bude těžká, neříkám, že ne. Chci to ještě zkusit dva tři roky, když to nepůjde ani pak, tak se vrátím do Evropy. Teď mám smlouvu na rok, uvidím po další sezoně. Doufám, že dostanu větší šanci než letos a po sezoně mi třeba nabídnou smlouvu. Ale to je daleko a záleží na mně, jak budu makat.
Loni jste neměl moc kanadských bodů, budete se to snažit zlepšit, nebo už se na to nekouká tolik jako dřív?
Myslím, že se to trošku změnilo. Občas vzali do áčka kluka, který třeba neměl tolik bodů, ale byl mladší a odehrál pak půlku sezony v NHL. Je pravda, že já moc bodů neměl, ale je to hrozně těžký, když tam jdete jako volný hráč a ještě k tomu Evropan a ještě jste mladý. Pořád vás zapracovávají do systému, který hrají, berou vás jako kluka, co přišel z juniorky, a potřebují si vás oťukat, jestli na to máte.
Jak jste to snášel?
Já třeba nehrál vůbec přesilovky, oslabení jsem začal hrát až od půlky sezony, hrál jsem jen pět na pět a to ještě jen někdy. Najednou vás pošlou na tribunu, ani nevíte proč. Bylo to hrozně těžké na hlavu. Máte pocit, že hrajete dobře, a najednou jste na tribuně a přemýšlíte, co jste udělal špatně. A oni vám říkají, že všechno je dobré, ať makáte dál. Myslím si, že i psychicky vás zkoušejí, jestli na to máte, protože někteří hráči to zabalí po sezoně a řeknou si, že to nemají zapotřebí. Mně řekli, že mi dají větší příležitost, tak snad ji chytím a povede se mi další sezona.
Jsou pro vás motivací i peníze? Je obrovský rozdíl hrát na farmě a v NHL.
Ten rozdíl je obrovský, ale taky je rozdíl v těch ligách. Když jednou nakouknete do NHL, už nechcete na farmu. I když já musím říct, že AHL je na skvělé úrovni, měli jsme svoje privátní letadlo, všechno, co jsme chtěli. A finance? Jsem ještě mladý a doufám, že jednou se vypracuju tak, aby ty peníze byly větší. Teď na to nějak nekoukám, snažím se vyjít a doufám, že to bude lepší. Když budu hrát dobře, dobře si i vydělám.
Co říká na váš první rok v NHL váš otec, který se v NHL prosadil?
Říká to samé, první dva tři roky si s vámi hrají, taky hrál třetí čtvrtou lajnu, párkrát byl na tribuně. Tím si tam procházejí všichni. Vím, že musím vydržet, protože když to zabalím, už se tam nedostanu. Dveře do NHL se mi zavřou.
Loni jste během kempu odehrál i pár zápasů za áčko, co letos?
Těch hráčů jsou tam mraky, abyste se dostal do NHL, musí vyjít všechno. Loni se mi výborně povedl tréninkový kemp, což mi i říkali, měl jsem dobré testy, proto mi dali ty tři zápasy, aby viděli, jestli na to mám. Odehrál jsem je slušně a uvidíme, co letos. Slíbeno nic nemám.
Jaké to bylo, obléknout dres áčka, byť šlo o přípravný zápas?
Hráli jsme před plnou halou, přišlo 15 tisíc diváků, bylo vyprodáno, vše jako NHL. Zážitek to byl neskutečný. První zápas jsem byl vyklepaný, ale nej zážitek byl, když jsme letěli na zápas do Minnesoty, která hrála v kompletním složení. To si pak ještě víc říkáte, že se chcete o to porvat. Ty tři zápasy mi otevřely oči, daly mi sebevědomí, posílilo mě to. Na tyhle hráče jsem koukal před pár lety v televizi a najednou je máte na křídle, to je neskutečné. Sice to byl jen přátelák, ale pro mě to byla čest.
Vypadá to, že za ten rok v zámoří jste zesílil a vyrostl.
Myslím, že jsem přibral nějakou svalovou hmotu během sezony, pracovali s námi na ledě i mimo něj, dávali nám různé produkty. Snažím se na sobě makat, kromě prvních dvou lajn tam nemá nikdo noc slíbeného, chci být připravený co nejlépe.
Řekli vám, co byste měl ještě zlepšit?
Mám se snažit ještě přibrat a zesílit, síla je důležitá na vhazování i v osobních soubojích. Obouchal jsem se trochu v AHL a uvidíme, jak se to vyvine. Cítím se teď silnější na ledě, mám i silnější bruslení. Tak se prosadím.
