Poprali se ve 40. minutě. Ulrych si jednu chvíli Kuchejdu podržel a snažil se ho pravým hákem udolat. Předtím natáhl ruce a stahoval Kuchejdovi dres. Ani to nevyšlo.
Nakonec šli oba na led. Dole byl Ulrych a to halu tak potěšilo, že si zajásala stejně jako později při jediném gólu domácích v utkání. "Snažil jsem se ho hlavně povalit, byl jsem už po dlouhém střídání úplně hotový," popsal vítěznou šarvátku Kuchejda.
Ve čtvrtém utkání jste hráli lépe než ve třetím.
Určitě jsme hráli líp. Ale zase ta samá písnička. Góly. Nám to tam nepadá. Šance jsme měli, hráli jsme důrazně. Na týmu bylo vidět, že chce, makal naplno. Ale je to o gólech a ty my nedáváme.
Nezaskočilo vás, že do branky Liberce šel ve čtvrtém utkání Vošvrda? Věděli jste, že bude chytat?
Ani ne, nikdo nám to neřekl. Ale na to jsme se nesoustředili. Zjistili jsme to až před zápasem.
Je na Vošvrdu jiná taktika?
Probírali jsme všechny hráče, od brankáře přes obranu i útočníky. Takže jsme věděli, že je velký, a měli jsme střílet spíš nahoru. O to jsme se pokoušeli. Ale, bohužel.
Vy jste Liberci venku ve dvou zápasech dali devět gólů. Doma jste mu ve dvou zápasech dali jeden.
Tak to prostě někdy v hokeji je. Myslím si, že jsme se do gólu tlačili, jen jsme ho prostě nedali. Nevím, co k tomu říct. Je to škoda.
Ulrych je o dost vyšší, má delší ruce. Jak vám tam bylo?
Ani jsem pořádně nevěděl, kdo to je. On říkal Pojď! Když už jsem v tom byl, tak jsem šel. Co jsem měl dělat, že?
Nějakou jste dostal, ale pak jste ho povalil na led.
My jsme tam byli celé střídání, možná čtyřicet vteřin. Byl jsem celý zavařený. Neměl jsem už moc síly a nechtěl jsem se pouštět do žádných velkých věcí. Takže jsem ho pak chtěl už jen povalit. Byl jsem úplně hotový.
Bral jste to jako vítězství? Zatleskal jste lidem.
Spíš jsem chtěl, aby se diváci trochu zvedli a nahecovali nás. Bylo to za stavu nula jedna. Aby se to trochu oživilo, aby nás hecli. Přece jen je to náš šestý hráč.
Vy jste pak nebyl na trestné lavici. Co se stalo?
Myslel jsem si, že jsem dostal trest do konce utkání. Pak mi kluci ale řekli, že ještě hraju, že jsem dostal dvě plus dvě plus deset minut. Tak jsem se zase oblíkl a vrátil jsem se do haly. Měl jsem jen sundaný dres. Tak jsem si ho zase vzal a šel jsem zpátky.
Měli jste velký závěrečný nápor. Věřil jste, že můžete vyrovnat?
Samozřejmě. Věřili jsme všichni, že gól dáme. Nestalo se. Prohráváme tři jedna na zápasy, ale nic se neděje. Ten poslední krok je nejtěžší. My tam prostě pojedeme vyhrát. Dokud někdo nevyhraje čtvrtý zápas, série nekončí.
Prohrávat tři jedna na zápasy ale není nic příjemného.
Samozřejmě, že tři jedna není to, co bychom chtěli. Ale stav je takový. My se na to musíme připravit a jít do toho.
Může vám vyhovovat, že soupeř bude hrát doma a bude se třeba chtít víc tlačit do útoku?
Těžko říct, jak se bude další zápas vyvíjet. Možná začnou jen bránit. Možná po nás půjdou. Nevíme. Prostě uvidíme až v pátek, co na nás budou hrát. Asi by nám víc vyhovovalo, kdyby po nás šli. Tady u nás bránili a nedařilo se nám tolik jako v Liberci.
