Kuriózní příhoda se stala v pondělí před druhou partií prvoligového čtvrtfinále s Kadaní. "Nějaký pátek hokej hraju, ale tohle jsem ještě nezažil," křenil se mistr se Slavií. Hned pelášil na stadion. "V šesté minutě jsem už stál na střídačce." Aby bylo jasno, Šaffer v nominaci na utkání nefiguroval, v zápise původně svítilo jméno Romana Pšurného.
"Z minulého zápasu měl zranění, na tréninku nebyl. Ale rozbruslení vypadalo v pořádku." Šaffer se přesto udržoval v zátěži, to je obvyklé pro hokejisty, kteří ten den nehrají. "S Mrázkem a Vobořilem jsme si dali sprinty na kole, posilovnu. Hodina a čtvrt práce," líčí 29letý forvard.
"Kluci šli v 17.40 z rozbruslení, nic se nedělo, vše bylo v pořádku. Zastavil jsem se doma s tím, že se přijdu podívat na zápas." Jenže nepřišel, ale spíš přiletěl. "Za pět šest telefon od trenéra, že Romanovi se to zranění zhoršilo, motá se mu hlava a musí do nemocnice."
Ještěže Šaffer bydlí hned naproti stadionu! "Je to kousek." V takovém kalupu přispěchat na zápas, který už se rozběhl, bleskově se nasoukat do výstroje a šup na led, to se jen tak nevidí. "S panem Rosolem jsme si to vyříkali, trochu jsme si nepověděli, co a jak," přiznal lehký komunikační šum. Když se ho pak trenér zeptal, jestli to takhle narychlo zvládne, neváhal. "Nebylo na co čekat."
Aby ne, když Šaffer naposledy nastoupil za Lvy 30. prosince ve Vrchlabí. Rád by znovu získal místo v sestavě. Zařadil se do formace s Mikulíkem a Michalem Pšurným. "Odehrál jsem to v rámci možností.
V hlavě jsem měl, že bych mohl naskočit, byl jsem soustředěný."
V základní části první ligy nastoupil Šaffer jen osmnáctkrát. "Měl jsem operovaný kotník, byl měsíc zraněný. Vypadalo to špatně." Vykurýroval se, teď se rozehrával v sousedních Litoměřicích. "Přiznám se, že na jednu stranu mě to vůbec netěšilo.
Na druhou stranu Robert Kysela (generální manažer) ví, co dělá. V Litoměřicích jsme se já, Mrázek a Kloz udrželi v zápasovém tempu. A teď se stalo, co Robert říkal už předem: že se někdo zraní, vypadne a my vyskočíme."
Nad druhou ligou však Šaffer nos neohrnuje. "Neberu to jako degradaci. Litoměřice mají kvalitní mužstvo, teď jsme hráli pohromadě celá ústecká lajna," zmínil zápas na ledě Řisut, v němž dal gól. "Jsme hodně vytížení a já můžu být rád, že jsem nějaké zápasy absolvoval."
V pondělí už ve vyšší soutěži pomohl k výhře 4:0, Ústí vede nad Kadaní v sérii 2:0. "Nedostala se do čtvrtfinále náhodou. Má plno dobrých hráčů, mladé bojovníky plus kapitána pana Davida Balázse, který je známý provokatér a nejde pro ránu daleko," obul se Šaffer do protihráče.
Potyčku s ním neměl. "Na mě by si, myslím, nedovolil," culí se skoro 190 cm vysoký dříč. Že Kadaň bojuje i za nadřazený Chomutov, tím se Šaffer nestresuje.
"Jasně, že hrají i za něj, je to v podstatě jeden majitel. Jejich hokej je nepříjemný, kontaktní, do těla. Ale my chceme jít dál, tak je musíme porazit." Ani kanonády Chomutova nad Znojmem ho nevzrušují. "Mají chuť, jsou našlápnutí, ale v play-off se hraje na série, zápasy, vítězství.
Ne na to, kdo dá kolik gólů." Ale bude u toho dál Šaffer? Nebo pomašíruje zpátky do Litoměřic? "Netuším. Člověk neví dne ani hodiny, kdo vypadne. Jak ve Slavii říkal trenér Vláďa Růžička: Tady se to mění jak jahody."
