Byl jste v roce 2000 draftovaný Bostonem. Stále mu v NHL patříte?
Ano. Po celou dobu jsem členem bostonské organizace.
Proč jste se nenechal vyměnit do jiného klubu? Nebo jste to zkoušel?
Třetí i čtvrtý rok pobytu v Americe jsem o výměnu žádal. Tak třikrát. Ale pokaždé mi řekli, že mě nevymění. Jednou na spadnutí výměna byla, ale řekli mi, že za mě nenabídli adekvátní náhradu. Potom mi zase říkali, že když si mě tak dlouho vychovávali, že si mě nechají a nikam mě nepustí. V tom jsem měl smůlu.
Když vám v Bostonu skončila poslední smlouva, nabídl vám tamní klub novou?
Nabídli mi smlouvu. Když jsem odcházel domů, smlouvu na stole jsem měl, ale nebylo to za podmínek, jak bych si představoval.
Co v ní bylo špatné? Výše kontraktu, nebo něco jiného?
Výše kontraktu, co se týče NHL, nebyla špatná. S tím bych souhlasil. Ale smlouva byla znovu dvoucestná. A nikdo vám nezaručí, že vás zase po kempu nešoupnou na farmu. A tam jsou jiné peníze. Nehledě na to, že loni se změnila pravidla a musel bych jít pod výši smlouvy, za kterou jsem tam hrál poslední rok. To ale nebylo možné.
Co si myslíte dnes o tom, že vás nenechali stabilně hrát za Bruins v NHL?
Nevím, proč to tak bylo. Třeba první rok, co jsem se dostal do týmu, do toho začali šít novináři. Že jsem hráč z osmého kola draftu a na farmě byli dva beci draftovaní v prvním kole a jeden z druhého. Potřebovali tam ty výše draftované hráče a po měsíci a půl jsem šel znovu dolů na farmu. Pak jsem se tam dostal až třetí rok a to ještě vypadalo tak, že jsem přijel a více jsem toho proseděl, než bych nahrál.
Dal jste si při šestnácti startech v NHL i jeden gól.
I při těch málo zápasech jsem stihnul skórovat v Tampě.
Trochu vám to ale asi bude líto, že nehrajete NHL?
Určitě mě to mrzí. Dával jsem tam hokeji hodně a makal jsem, abych si sen splnil a hrál stabilně NHL. Ale ani s odstupem času si nemůžu nic vyčítat. Čtyři roky jsem věnoval jen hokeji. A že to nedopadlo, není pouze moje vina. Měl jsem i smůlu. Když už mi trenér na farmě řekl, že půjdu nahoru, šance přišla. Ale zahrál jsem si dva zápasy a pak jsem zdravý seděl nahoře v lóži a díval jsem na hokej z hlediště.
Poslední rok jste byl v NHL dost dlouho. Farma se vám vyhýbala...
Asi 3 měsíce. Jenže jsem za tu dobu odehrál asi 2 nebo 3 zápasy. Na 31 zápasů jsem byl skrečovaný. To znamená, že je hráč zdravý, ale nehraje, není na soupisce.
Farma, to je asi dost tvrdá práce?
Pro Evropana je to velká změna, když přijde odtud a hraje na farmě. Ale nemůžu říci, že by se tam hrál špatný hokej. Kolikrát byla úroveň na stejné úrovni jako v NHL. Záleží, které týmy na sebe narazí. Některé mají spoustu hráčů, kteří by mohli bez problémů působit v NHL. Úroveň hokeje je tam vysoká.
Jistě ale zkušenosti získané v zámoří nelitujete?
Určitě ne. Poznal jsem něco jiného. Od malička jsem hrál jen tady v Budějovicích a jezdil jsem na hostování do Písku nebo do Jindřichova Hradce. Tady to byla hodně velká zkušenost. Naučil jsem se trochu anglicky, okusil život v Americe. Byla to jedinečná příležitost a ty zkušenosti mi nic nevynahradí.
Byl jste tam často sám?
První rok za mnou přijela přítelkyně na 3 měsíce. Druhý jsem tam byl celý sám. Třetí a čtvrtou sezonu tam se mnou byla přítelkyně skoro pořád.
Jak žije hokejista z Evropy v Americe, když je tam sám?
První rok byl hodně zajímavý. Tady bylo zvyklostí, že hráči fasovali auta nebo dostávali byty. Kluby se tu o hráče starají. Tam to tak vůbec není. Hned po kempu si musíte najít byt, pořídit si auto a začít se o sebe starat. Kluby zajímá jen výkon na ledě. A co děláte v soukromí, to je absolutně nezajímá.
Jak jste trávil volný čas, když jste tam byl sám?
Nebyl jsem jediný, kdo tam byl sám. Z Čechů tam byli i Ivan Huml a Pavel Kolařík, takže jsme spolu občas zašli na jídlo, do kina nebo třeba do obchodního domu. Ale je pravda, že se i tohle časem okouká. Takže jsem hodně času trávil doma a byl jsem na internetu nebo jsem se díval na televizi.
Jaké jsou vztahy hráčů na farmě?
Jsou tam různé typy. Poznal jsem tam hodně hráčů. To se tady prostě nestane. Jednu sezonu se nám vyměnilo na soupisce přes 40 hokejistů. Před zápasem přijede kluk, řekne Ahoj, jsem Mike. Dneska tady hraju na levém křídle. Po utkání už ho zase nevidíte. Minimálně 3 roky ale byla parta výborná, i když každý rok jiná. Vždy tam zůstalo tak 7 hráčů. Zbytek se vyměnil. Někteří šli do NHL, jiní na jinou farmu.
Měli jste třeba společné večeře?
Když jsme jeli ven, tak společné byly. Třeba i nějaké oslavy narozenin a podobně, to bývalo.
Jak vnímáte mládež tam a tady? O americké se říká, že velká část jen ráda jí a je konzumní...
Určitě je v Americe jiný styl života, který se s Českou republikou skoro nedá srovnat. Možnosti tady a tam jsou úplně jiné. Třeba nejlepší léta prožívají Američané na střední škole, kdy se sbalí, odjedou přes půl Ameriky a žijí na kolejích. Ve škole si pomalu vybírají předměty a žijí studentským životem. Večerní zábava je určena zavírací dobou. Nikde vás nenechají do pěti do rána. Ve dvě v noci zavírají a ve dvě vás vyhodí. Mladí se pak baví sami. Mají párty v bytech nebo v domě.
Mají tam mladí lidé k zábavě větší možnosti?
To bych neřekl. V něčem jsou hodně před námi a něco z domova bych za nic neměnil.
Vraťme se k vašemu hokeji. V minulé sezoně jste hrál v Karlových Varech. Asi to byla dobrá sezona?
Co se týče mě, tak byla dobrá. Mrzelo mě jen, že jsme nepostoupili do play-off, protože tým na to byl. Ke konci nám ještě přišel pomoci brankář Roman Málek. Jeden výpadek v listopadu zapříčinil, že jsme se do osmičky nedostali.
Teď hrajete v Českých Budějovicích. Ale co kdyby přišla nabídka z NHL. Vyrazíte za moře?
Určitě bych vyrazil. Boston v kontaktu je, ale byl jen jeden telefonát za celou sezonu. Bylo to přes mého agenta. Jak se mám, jak se mi daří a podobně.
Co kdyby přišel jiný klub z NHL?
Byl bych hrozně rád, kdyby to byl někdo jiný. Jak jsem ale řekl, jsem pořád v organizaci Boston Bruins. Na tom se hned tak něco nezmění. Budu o výměnu znovu žádat, ale jestli se to povede, to vůbec netuším.
Takže se může stát, že vás vymění a vy dostanete novou smlouvu v jiném klubu a vrátíte se do Ameriky?
Kdyby za to ten kontrakt stál, tak bych to vyzkoušel.
A co reprezentace?
To je další věc, kterou bych chtěl někdy zkusit. Ale Budějovice na to neměly letos žádné štěstí. Hráči odtud se do reprezentace dostali až dodatečně a nebyli ani na Utkání hvězd v Popradu. Neobjevili se tam ani po sedmi omluvenkách jiných hokejistů z jiných klubů. Neříkám, že jsem tam měl být, ale jsou tady hráči, kteří by tam být mohli. A ne ve třetí nebo čtvrté pětce, ale i výš.
