Naše cesta. Tohle slovní spojení použil trenér Filip Pešán poprvé v květnu, když ve videovzkazu na klubovém Facebooku reagoval na rozhořčení fanoušků, že nepřicházejí žádné zvučné posily.
Hokejový Liberec se opravdu vydal vlastním směrem. Už znovu. Ten předchozí ho dovedl k titulu a posléze do finále play-off. Klub se stal vzorem pro ostatní.
Teď Bílí Tygři vykročili tak trochu do neznáma. Jestli jejich kroky povedou k úspěchu, to ukáže teprve čas. Pešán je však o své vizi bytostně přesvědčen, byť tomu výsledky po první čtvrtině extraligy moc nenapovídají.
Co se tedy s Libercem stalo?
Za poslední dva roky opustilo kádr dvanáct hráčů z prvních tří útoků, což je půlka týmu. Loni se nám ještě nějaké opory podařilo udržet, a proto jsme dokráčeli až do finále. Letos se tým tvoří od základů a nedá se navázat na práci z předchozích let. Ale na hodnocení je brzy.
V čem tedy spočívá nová cesta Liberce?
Strašně mě uchvátila cesta Radima Šimka, Pavla Zachy, ale třeba i Víta Vaněčka. Všichni jsou to mladí hráči, kteří u nás dostali prostor, pracovali a vyrostli téměř v hráče NHL. Myslím, že takových kluků máme v klubu, ale i v celé republice víc. Proto chci jít cestou doplňování mladých hráčů ve velkém měřítku.
Jenže tým je v tabulce aktuálně jedenáctý, osmkrát prohrál a má záporné skóre. Nenahlodalo vás to?
S mladými hráči nemůžete mít výsledky hned. Ano, s bodovým ziskem v extralize rozhodně spokojený nejsem, ale důležité je, že se poslední dobou začínáme zvedat herně. Dalo by se říct, že si vybíráme daň za to, že už v týmu nemáme zkušené hráče. Na druhou stranu se nám povedlo postoupit ze skupiny Ligy mistrů, což byl náš první úkol pro tuto sezonu. A já i přes počáteční neúspěchy pořád pevně doufám, že se moje tahy a prognózy potvrdí a ve druhé půlce sezony se velmi výrazně zvedneme.
Šlo by touto cestou jít, pokud byste nešéfoval liberecké farmě a nebyl zároveň sportovním manažerem?
Nešlo, je to jediná podmínka, aby se takové manévry mohly v klubu dít. Na druhou stranu všechna odpovědnost padá na mě a budu se jí muset postavit, pokud se prognózy nepotvrdí.
Je to těžké po psychické stránce a dá se tolik práce ukočírovat?
Mám skvělé kolegy v kabině áčka, v mládeži i na farmě v Benátkách. Je pravda, že nést celou zodpovědnost je složité, na druhou stranu však můžete v případě úspěchu slíznout smetanu jako v předchozích dvou letech. Vím, že přízeň fanoušků a médií si člověk musí zasluhovat pravidelně a opakovaně.
Liberec si za poslední dva roky vybudoval v extralize kredit, nemrzí vás, že o něj přicházíte?
Věřte mi nebo ne, ale já byl přesvědčený, že budeme nahoře i s týmem mladých hráčů. A nepřestal jsem tomu věřit do této chvíle. Naopak můžeme být klubem, který ukáže novou cestu. Zase o krok jinou, než některé týmy mohou mít strategicky nastavenou. Tvrdím, že se můžeme prát o nejlepší výsledek i s klukama, kteří extraligu vlastně pořádně nehráli.
Leckoho může napadnout, že je letošní sezona ztracená. S tím asi souhlasit nebudete.
Rozhodně s tím nesouhlasím. Máme za sebou jednu čtvrtinu. Samozřejmě bude těžší udělat sérii vítězných zápasů jako loni, ale opravdu jsme na dobré cestě. Vyhráli jsme těžký duel s Vítkovicemi a naposledy potrápili favorizovaný Hradec Králové.
Zatím to vypadá, že váš největší problém je dávat góly, že?
Ano, navíc hrozně lacino inkasujeme. To je vražedná kombinace, proto jsme v tabulce také tak dole. Nemohou za to gólmani, ale celý tým. Stejně tak nese celý tým zodpovědnost za slabou produktivitu. Ale vidím zájem lídrů o změnu výsledku a nemám strach.
Jaké změny jste musel udělat? Máte je všechny promyšlené?
Doufám, že razíme novou cestu už jen tím, že nechceme nikoho přeplácet. Při jednáních o posilách se člověk dostával do astronomických částek, které musíte zaplatit, abyste měl v kádru dobrá jména. To není cesta, kterou chceme jít. Chceme ukázat, že i mladí mohou mít srovnatelnou úroveň s hvězdama. Někde museli vyrůst Kovářové, McDavidové nebo Šimkové. Doufám, že tahle cesta zatraktivní a omladí celý český hokej.
Lákáte talenty z celé republiky. Musíte je přesvědčovat?
Ne, sami mladí špičkoví hráči nás vyhledávají a chtějí jít cestou kluků, kteří se přes Liberec dostali až k podpisu smlouvy v NHL. Jen pro příklad: v posledním domácím zápase hrálo za naši farmu proti Třebíči jedenáct juniorů a starších dorostenců. To je ukázka, jaká budoucnost v Liberci dřímá.
Vážou se na to speciální tréninkové metody, které čerpáte při svých cestách do Ameriky?
V áčku je na tréninkové metody pozdě, protože hráči už těžko dohánějí dovednosti a návyky. Nicméně na farmě i v mládeži na tyto věci klademe extrémní důraz. Kvůli tomu cestujeme po světě a sbíráme poznatky od odborníků, abychom včas zachytili trendy rozvoje hráčů, protože nám později chybí.
Byl jste v Detroitu, letos v New Yorku. Co jste si přinesl za poznatky?
Viděl jsem dva rozdílné přístupy k řízení farmy. Detroit razí cestu jako my: chce vyhrávat s týmem mladých hráčů a etablovat je do A týmu. Rangers mají farmu o poznání amatérštější. Hlavní poznatek je však dovednost tamních mladých hráčů – ten rozdíl oproti českým je nebetyčný.
Je pro vás výhodou, že s vámi byl v New Yorku útočník Dominik Lakatoš a může vše přenášet do týmu v Liberci?
Dominikovi ta zkušenost obrovsky otevřela oči. Poznal, jak daleko hráči jeho úrovně do NHL mají. A že musí ještě hodně trénovat, aby se vůbec přiblížil šanci si v NHL zahrát. Díky němu si ostatní mladí mohou uvědomit, jak trnitá je cesta přes všechny ty filtry, abyste se vůbec dostali do hledáčku týmu NHL.
Lakatoš byl vaším klíčovým hráčem v uplynulém play-off, ale přijde mi, že se zasekl. Je to jenom můj dojem?
Myslím, že se na jeho současných výkonech podepsalo několik faktorů. Je to poněkud slabší produktivita prvního útoku, kde zprvu hrál. Možná i trošku podcenění některých situací po návratu z kempu Rangers. A také dvě krátké letní přípravy, protože jsme měli pokaždé dlouhé sezony. To platí i pro ostatní, teprve teď začínáme nabírat dech. A zrovna Dominik odehrál naposledy v Hradci nejlepší utkání v sezoně.
Dokázal byste vyjmenovat hráče, kteří by mohli vylétnout jako on?
Jsem přesvědčený, že skvělou budoucnost může mít Lukáš Jašek, Filip Pyrochta, mladíci jako Jeník s Hrabíkem nebo na farmě hrající Teplý, Chrtek a další. Spousta mladých hráčů v nejbližší době do extraligy nakoukne. Jen potřebujeme mít klid na práci tím, že získáme body. Pak se pro ně otevře příležitost. Ještě o nich uslyšíme.
Nakolik je důležité mít v kádru ty, kteří tolik mladých ukočírujou? A máte jich dost?
Máme jich dostatek, ale i oni se své nové roli učí. Po odchodu mazáků, jako byl Branko Radivojevič, není lehké tým převzít a začít ho řídit. Ale mají zájem a to mě uklidňuje.
Nebylo to tak, že vaše úspěchy znamenaly pro Liberec ekonomickou ztrátu?
Nemusí to platit. Naopak se nám povedlo prodat několik hráčů. Ale sami jsme se rozhodli, že nechceme jít cestou přeplácení a přetahování s jinými kluby. Absolvoval jsem to letos u několika hráčů, které ukořistily jiné extraligové kluby, protože jsem odmítl soutěžit ve výši platu.
Takže to není z nouze ctnost, ale volba?
Doba je samozřejmě složitá. Majitel dává do klubu nemalé finanční prostředky z vlastních zdrojů. Velkou odměnou mu byl titul a finále. Ale už se nechce v takových částkách pohybovat neustále – to je hodně drahý koníček. Já s tím souhlasím a chci mu touhle politikou pomoct.
