„Každé promarněné play off je pro mě strašná ztráta. Jak se cítím uvnitř, to se ani nedá vyjádřit slovy,“ říká pětatřicetiletý bek s bohatými zkušenostmi z kanadskoamerické NHL. „Je to asi to nejhorší, co se mi mohlo stát. Dlouhodobá část je obzvlášť bez diváků taková neslaná nemastná a každý se těší na play off. Já ho budu moct sledovat jen z hlediště, kde budu trpět.“
Jaký je teď váš zdravotní stav?
Po operaci už akutní bolest naštěstí odešla, takže už můžu sedět rovně. Od krku přes rameno až po ruku jsem ztratil snad všechny svaly. Teď musím pomalu posilovat, nechci nic uspěchat. Rehabilitace bude běh na dlouhou trať, ale mám celé léto na to připravit se na příští sezonu.
Jít na operaci bylo vaše rozhodnutí, nebo vám to doporučili lékaři?
Můj stav došel do bodu, kdy se nic nelepšilo. Dva dny to vypadalo, že ruka sílí a krk se lepší, ale pak to bylo zase šílené a nemohl jsem sedět ani spát. Po sedmi týdnech rehabilitace jsme si sedli spolu s doktory i vedením klubu a rozhodli, že operace bude nejlepší řešení.
Ale vám se do ní původně moc nechtělo...
Ano, nebyl jsem z toho nadšený, měl jsem i deprese a znovu jsem myslel na konec kariéry. Ale uklidnil mě primář Buchvald z liberecké nemocnice, který mi řekl, že si nemyslí, že bych kvůli svému zdravotnímu problému musel skončit, i když už jsem předtím byl na dvou operacích. Že takové zákroky dělá běžně a jestli se to dobře zahojí, měl bych normálně naskočit do příští sezony.
Mohly problémy s páteří pramenit z toho, že jste byl nejvytěžovanějším hráčem extraligy?
Času na ledě bych to úplně nepřičítal. Minulou operaci jsem prodělal před pěti lety, a řekli mi, že když sroste jeden segment obratlů, tak vznikne větší tlak na ty nahoře a dole. No a to se přesně stalo, zase mi vyhřezlá plotýnka tlačila na nerv. Možná to bylo tím, že jsem si v téhle sezoně nedokázal moc odpočinout, furt jsem chodil do posilovny a snažil se být pořád připravený. A pak jsou tu souboje na ledě, kdy se hlava pořád otřásá. Teď si musím hlavně odpočinout.
Hradecký beton? Přehnané, ale bude to dobývání, tuší liberecký kouč Augusta |
Sice nemůžete hrát, ale chodíte do kabiny a pomáháte s přípravou obránců. Jak to probíhá?
Koukám na zápasy seshora, což je úplně jiný pohled. Všechno je pomalejší a mám čas si věci promyslet. Individuálně říkám klukům své poznatky, ale snažím se vžít do jejich situace a povzbudit je. Je důležité, aby měli sebevědomí do play off. Kritiku nechávám na trenérech.
Ve čtvrtfinále váš tým čeká Hradec Králové. Jak vidíte jeho hru?
Oni hrají to, co potřebují. Když můžou, forčekují dvěma hráči, ale když vidí, že není šance, tak zabetonují střední pásmo. Hrají disciplinovaný hokej, mají nepříjemné obránce. Chytá jim výborně brankář a hrají všechny čtyři lajny, což je v play off výhoda. Nebude to sranda, ale já věřím našemu týmu. Každé play off říkám, že to není o soupeři, ale o nás. Když budeme předvádět náš hokej, budeme chytří, trpěliví a nedáme se moc vylučovat, máme velikou šanci uspět. Kvalita v našem týmu je obrovská.
