„Nejsme stroje, abychom vyhrávali celou sezonu, ale věřím, že Spartu porazíme. A kdyby se to nepodařilo, tak aspoň budeme vědět, že jsme pro to udělali úplně všechno,“ říká nejmladší extraligový kouč, který si během jediné sezony získal respekt hokejové veřejnosti.
Jste rád, že ve finále hrajete právě se Spartou?
Má to svoje plusy i minusy. Dobré je, že obě města jsou blízko sebe a divácký zájem bude extrémní ze strany libereckých i pražských fanoušků. Naráží na sebe dva týmy, které vyznávají podobný styl hokeje. Známe se dopodrobna. Sparta byla také jediným týmem, který nás v sezoně dokázal třikrát porazit.
Je to pro vás varování?
Pro trenéry i hráče je to jasný signál, že se nesmí podcenit jediný detail. Ty zápasy se Spartou jsme prohráli kvůli opakovaným chybám v systému a možná i v přístupu některých hráčů. Pro nás pro trenéry je to dobrá pomoc, jak motivovat hráče k nápravě.
Takže ty prohry jsou vlastně užitečné?
V přípravě na finále rozhodně ano. Sparta může mít sebevědomí, že nás v základní části porážela, my zase touhu nejen vyhrát finále extraligy, ale navíc to Spartě vrátit.
Hráči říkají, že to bude poctivé finále. Že na sebe narazí nejlepší týmy z extraligy. Souhlasíte?
Vnímám to stejně. Nazval bych to ale spíš spravedlivým finále. Myslím, že po průběhu sezony si my i Sparta zasloužíme se do finále podívat. Souhlasím, že oba týmy mají extrémně dobrou sezonu, takže doufám, že uvidíme extrémně dobré finále.
Spartu vede Josef Jandač, který vás kdysi před lety trénoval v Liberci. Jak tuhle vzájemnou bitvu berete?
Jde spíš o takovou kuriozitu, je to už strašně moc let zpátky. Myslím, že oba jsme se od té doby hodně změnili.
Mluvil jste o extrémně dobré sezoně. Co vám k ní nejvíc pomohlo: nový kondiční trénink, podrobný rozbor videozáznamů, nová kultura uvnitř klubu?
Netroufnu si vybrat jednu z těch věcí. Sezona je až doposud dobrá z toho důvodu, že se nové věci dobře nakombinovaly - vystupování hráčů v prostředí naší šatny i celého areálu, nové metody sledování hráčů, statistiky... Z toho pak vyšla ta extrémně dobrá základní část extraligy a zatím i play-off.
Inspirujete se hlavně v NHL?
Hodně cestuju, snažím se věci poznat osobně. S řadou věcí mi pomáhá kolega videokouč Aleš Vladyka, který se dostal na špičku ve svém oboru. Byl několik let po sobě součástí realizačního týmu u reprezentační dvacítky a na mistrovství světa se objevují nejnovější trendy, které pak implementuje i NHL. Máme oči otevřené a využili jsme i spoustu věcí, které jsme viděli v létě v Lize mistrů - ve Skandinávii nebo ve švýcarském Davosu.
Chtěl byste v tomhle ohledu ještě něco vylepšit?
Nejsem spokojen s individuálním tréninkem hráčů. Bylo by podle mě potřeba, aby realizační tým pro příští sezonu rozšířil skill kouč - specialista na dovednosti, který bude pravidelně a systematicky pracovat hlavně s mladými hráči.
Už potřetí během play-off jste měli velkou pauzu. Uvítal jste to?
Přestávka před finále nám paradoxně pomohla v tom, že jsme mohli vyléčit šrámy, navíc jsme už měli unavené hráče. Semifinálová série s Boleslaví se jevila jako jednoznačná, ale jednoznačná vůbec nebyla. Takže pauza nám přišla vhod, ale na druhou stranu si nemyslím, že je vhodné, abychom během měsíce a půl sehráli jen osm utkání. Hráči vyšli z tempa a první zápasy v sériích toho byly důkazem.
Jak ta „hluchá“ místa před startem série překlenout?
Snažili jsme se v tréninku hodně hrát. Modelové zápasy jsme neměli, protože půlka týmu měla zdravotní problémy, ale řešili jsme to řízenou hrou.
Jste mladý trenér a ve finále jste jako celý Liberec poprvé. Jak moc to na vás před startem doléhá?
Nervózní jsem, to jsem byl i na začátku soutěže. Asi bych nebyl normální, kdybych byl úplně v klidu. Ale že bych si nějaké věci přehnaně bral, to zase ne. Nejsme stroje, abychom vyhrávali celou sezonu, ale věřím, že Spartu porazíme. A kdyby se to nepodařilo, tak aspoň budeme vědět, že jsme pro to udělali úplně všechno. Snažíme se každý den pracovat nadoraz a díky tomu se nám dařilo zvládnout krizové situace, kterých v sezoně nebylo málo. To je recept i na finále.
