Podruhé za sebou mu sezonu zkomplikovalo dlouhé zranění. Už teď ale Libor Kašík dře, aby příští sezona byla lepší než letošní, ve které skončili hokejisté Zlína v extralize předposlední.
 |
„Spolu s fanoušky, když budou moct přijít, budeme o hodně silnější než letos,“ ujišťuje gólman, který v předstihu prodloužil smlouvu o dvě sezony, i když měl na stole nabídky od konkurence.
Co rozhodlo pro setrvání ve Zlíně?
Dlouho se řešilo, jak bude vypadat příští sezona, jestli se bude sestupovat, nebo ne. V ten moment jsem si řekl, že klub bude v příštích sezonách potřebovat co nejvíce pomoct. A to je pro mě výzva. Jsem Zlíňák, nechtěl bych utíkat. A dívat se, jak Zlín sestupuje, a nemohl mu pomoct, to bych nesnesl. Příští sezona bude se strašákem sestupu. Ale věřím, že budeme řešit příjemné věci, proti komu nastoupíme v předkole, nebo v play off. I když s největší pokorou říkám, že to bude strašně těžké.
12. sezonu v extralizenačne Libor Kašík opět ve Zlíně |
Zrovna odstartovalo předkolo. Bez Zlína. Co to s vámi dělá?
Mrzí mě to, protože si pořádně nepamatuji, kdy jsme si nezahráli aspoň předkolo. Sezona byla tak specifická, že ve výsledku můžeme být rádi, že se letos nesestupovalo.
Je to velké zklamání?
Nejvíce mě štvalo, že jsem nemohl chytat a pomoct klukům v závěrečné části. Když jsme ještě hráli o předkolo, tak jsem začal konečně chytat, udělali jsme v Olomouci důležité body, jenže se mi obnovilo zranění. Tak to v kariéře bývá. Udělal jsem mezitím spoustu práce v absenci, abych všechno posilnil a předešel tomuto typu zranění, abych mohl být týmu co nejvíce platný.
Po zmíněném zápase v Olomouci se přetřásalo, jestli jste návrat neuspěchal. Uspěchal jste ho?
Když jsem šel z ledu, tak mi vyhrkly i slzy, protože jsem si myslel, že jsem v pořádku. Je to typ zranění, u kterého se můžete cítit dobře. Nejde do toho pořádně vidět. Je to strašně specifické. Uspěchat? Lékař mi řekl, že ne. Může se to stát. Je to smůla.
Pak už bylo jasné, že máte po sezoně?
Bylo mi řečeno, že rekonvalescence trvá čtyři až šest týdnů, takže to vycházelo na poslední zápas základní části. Probírali jsme to s trenéry, s vedením. Po týdnu, kdy se předkolo začalo vzdalovat, jsme se shodli, že bude lepší, když se dám pořádně dohromady do příští sezony, která bude velmi důležitá. Na tu směřujeme všechny své síly, myšlenky. Aby byla úspěšnější. Už v Olomouci jsem tušil, že jsem v sezoně dochytal. Hodně mě to mrzelo. Když nemůžu chytat, pomáhat týmu, tak to strašně špatně snáším.
Chci být pozitivní nejen covidem, řekl po prohře zlínský „šachista“ Kašík |
V posledních dvou sezonách jste zvládl dohromady jen 54 zápasů. Jak jste si zdravotní trable vyhodnotil?
Loni jsem měl smůlu. Zranil mě Jarda Jágr. Tohle neovlivním, to se stává. Když vás srazí útočník a vlastní obránce, je to 200 kilo. Rána na koleno v pohybu, tomu se nedalo předejít. Měl jsem kolem sebe skvělý tým, obětoval jsem spoustu vlastních peněz, abych se dal dohromady. Stálo to za to. Po takovém zranění jsem se vrátil brzo. Letos to bylo jiné. Dostihly mě věci, které jsem nepociťoval. Tělo se mění a musím na to reagovat. Bylo přetížené z množství zápasů, které šly rychle za sebou. Na to jsme nebyli zvyklí. Proto postupně vznikala v celém týmu zranění. Hrát třikrát týdně týden co týden bez žádné pauzy je strašně těžké. Uvědomil jsem si, jak náročné to musí být pro kluky v NHL. Změnil jsem přípravu. Klíčové je posílení vnitřních svalů, střed těla.
Byla to pro vás nejtěžší, nejkomplikovanější sezona v kariéře?
To bych neřekl. Každá sezona je jiná. Každý zápas je jiný. Ale tahle byla úplně jiná. Řešilo se spoustu věcí mimo hokej. Myslím, že nás to odvádělo trošku jinam a výkony nebyly podle našich představ.
Narážíte na fakt, že jste nehráli za plnou mzdu?
Musel jsem prodat auto. (úsměv) Když tyhle věci řešíte každý měsíc, tak se od toho těžko oprostíte. Snažil jsem se to vytěsnit. V tomhle jsem dělal slepého, hluchého a soustředil se jen na hokej. Myslím, že jsem se s tím popasoval ještě dobře. Tratil jsem, ale nechci si stěžovat, že jsem tratil obrovsky. Tratil jsem pro klub. Strašně bych si přál, aby to k něčemu bylo. Abychom příští rok hráli play off a s lidmi si hokej užívali.
Dá se vůbec najít nějaké pozitivum na minulém ročníku?
Každou sezonu se ujišťuji v tom, že jsem silný psychicky a nikdy se nevzdávám. Lionel Messi, Cristiano Ronaldo mají ve své kariéře také překážky a musí se s nimi porvat. Reagovat na těžké situace, držet vysokou laťku. Každý čeká na chybu. Baví mě, že reaguji. Chci být lepší a lepší a týmu co nejvíce pomoct. Jako pozitivum si můžeme vzít to, že se letos nesestupovalo. Co řeknu, jsou fráze, ale platí. Ze špatného si musíme vzít ponaučení a vyvarovat se chyb, které jsme dělali. Být lepší, připravenější. Máme dostatek času.
Takže už máte v hlavě jen příští sezonu?
Jsem tak nastavený od zranění. Nebylo mi nejlépe, ale musíte rychle zapomenout, se vztyčenou hlavou bojovat dál a rvát se s tím, co přijde. A co přijde, bude náročné.
To je pravda, Zlín už teď dost lidí odepisuje. Na to jste ale zvyklí, že?
Pousměju se nad tím. Pasovat někoho do role outsidera, na titul? To jsou papírové předpoklady. Když bude náš tým pracovat, jako pracoval sezony předtím, a budeme bojovat, tak mu obrovsky věřím. Spolu s fanoušky, když budou moct přijít na stadion, budeme o hodně silnější než letos.
O minuty jste se dělil s Danielem Hufem. Co říkáte na konkurenci, která vám vyrostla v brankovišti?
Tohle jsem neřešil. Řeším své zápasy, jak chytám. Díky mému zranění dostal hodně prostoru. Jako u každého hráče včetně mě je tam hodně práce. Ale nerad hodnotím gólmany, navíc z vlastního týmu.
