Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Táta mě učí odmalička, jak být lídrem, říká Zábranský junior

Libor Zábranský mladší. | foto: hc-kometa.cz

10 2017
V létě si zaletěl na dovolenou do Toronta. „Podíval jsem se na pár míst, zašli jsme na baseball. Bylo to pěkné,“ ohlíží se Libor Zábranský za chvílemi volna. Až do Kanady zamíří příště, bude to natrvalo.

Kdepak, hokejová Kometa o svého bosse nepřijde. Jeho stejnojmenný syn však vyrazí do světa na zkušenou. A také za svým snem. „Je to nová etapa života,“ hlásí Zábranský junior.

Tu evropskou právě dopisuje v Břeclavi na uznávaném Memoriálu Ivana Hlinky, kde se česká reprezentace do 18 let pokouší navázat na loňský triumf svých předchůdců. „Jsme pod trošku větším tlakem než minulý rok kluci, kteří nic neobhajovali. Ale jsme jiný tým. Nemáme tady individuality, které by strhly celý zápas, důležitý je u nás hlavně charakter. Každý chce a všichni padají do všeho po hlavě,“ říká 17letý obránce.

Po včerejší výhře 7:3 nad USA čeká zítra české mladíky od 19 hodin klíčový semifinálový duel s Ruskem. A domácí výběr znovu povede do bitvy právě Zábranský. „Být kapitán v národním mužstvu je největší čest. Ale kdo má céčko na hrudi, na tom nezáleží. Já to beru jako zodpovědnost,“ oznamuje.

Není těžké uhádnout, proč právě jemu svěřili magické céčko. Zatímco jeho vrstevníci často působí před diktafony a kamerami novinářů nesměle, až zakřiknutě, ze Zábranského sálá jistota. „Libor je vůdčí typ. Dá se s ním mluvit, má v kabině slovo, logicky z toho vyplynul jako kapitán. Je lídrem týmu jak v kabině, tak na ledě,“ oceňuje trenér české osmnáctky David Bruk. „Když dojdu do kabiny, snažím se kluky nahecovat, to platí i na střídačce. Hlavně ať není negativní nálada,“ přibližuje Zábranský svou roli, kterou si drží už dva roky.

V tom uplynulém dostal ideální příležitost okoukat, jak správný vůdce vystupuje. V šatně Komety, v níž odehrál 16 extraligových duelů včetně toho s mistrovskou tečkou, sedával po boku mimořádných osobností. „Leoš Čermák je velký lídr. Martin Erat je super hráč, který hlavně mladým hodně pomohl,“ připomíná slavné spoluhráče. Když však má jmenovat svůj vzor, bez váhání vyhrkne: „Určitě můj táta. Ten mě učí odmalička, jak být lídrem.“

Hlavní strůjce brněnské hokejové extáze až dosud pečlivě dohlížel na všechny kroky svého syna jako kouč i klubový šéf. Nyní se však jejich cesty rozejdou. „Bylo to těžké rozhodnutí, protože jsem v Kometě vyrůstal, ale dali jsme si věci dohromady. V týmu jsou výborní beci, obrovská konkurence. Není to tak, že bych se zalekl nebo nechtěl, ale můj sen je NHL. A po pár diskusích s víc lidmi jsme usoudili, že bude lepší, když tam budu na očích. Kometě můžu akorát hrozně poděkovat, protože mi dala všechno,“ vyznává se Zábranský mladší.

Do NHL jako táta i strýc

Jeho novou adresou bude Kelowna, ležící na západě Kanady mezi Calgary a Vancouverem. „Slyšel jsem, že je to takové menší město, které je jedno z nejkrásnějších v Kanadě. Je to u jezera, kolem jsou kopce, takže jsem zvědavý. Hodně hráčů z NHL si tam kupuje byty a baráky,“ odhaluje Zábranský, který by měl bydlet u zdejší rodiny, jak je v zámoří zvykem.

Jeho hokejovou „famílií“ bude místní celek Rockets, patřící do špičky juniorské CHL. Právě ten si univerzálního beka zarezervoval v letním draftu mladíků. „Určitě je lepší být v týmu, který vyhrává, protože týmy dole v tabulce dostávají hodně gólů. Obráncům se tam nedaří a nikdo se na ně nedívá,“ sděluje Zábranský, o kterém už po zámoří letí řada zvěstí. Příští rok totiž bude moct být vpuštěn na draft vytoužené NHL. „Vím, že mě čeká důležitá sezona. Ale že bych koukal každý den na to, kdo kde píše, kolikátý jsem v žebříčcích, to vůbec. Musím makat, abych byl vůbec draftovaný, půjdu za tím zápas od zápasu,“ předsevzal si fyzicky nebývale disponovaný mladík.

Ten putuje po stejné pěšině, po níž do posvátné ligy dorazil i jeho strýc Tomáš Vincour. Také on se vydal do zámoří už v útlém věku. „Hodně kluků z kabiny mi říkalo, ať to zkusím, že za to nic nedám a do budoucna bych mohl litovat, kdybych to nezkusil. Naučím se jazyk a jejich styl hokeje, naučím se žít sám daleko od rodiny. Bude to dobrá škola,“ věří Zábranský.

A neodrazuje jej ani odloučení od svého otce, který to rovněž dotáhl do NHL. „Bude to jiné, ale já nemám problém s tím být osamocený. Budu hrát, jak umím nejlíp. Určitě se za mnou přijede podívat, jinak budeme v kontaktu přes internet a esemesky,“ nedělá si Zábranský junior hlavu. „Beru to jako velkou výzvu. Po dvanácti letech opouštím klub, který ze srdce miluju. A doufám, že se někdy vrátím a dohraju kariéru v Kometě.“

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze