„Viděl jsem šest zápasů a šest tréninků. Zajímal jsem se o to, proč kluci, kteří před třemi lety válcovali Švédy a Kanaďany, teď stejným výběrům nestačí,“ řekl Zábranský.
Co vám stáž ukázala?
Víte, že za třináct let, co jsem v Kometě, jsem hodně aktivní u mládeže. Když si vezmu ročníky narození 1999, 2000, částečně 2001 a částečně 1998, které jsem trénoval, tak když jsem je v jejich patnácti letech vzal do Kanady, kde jsme hráli proti nejlepším akademiím a vyhrávali jsme, tak uplynuly tři roky a ti kluci jim v podstatě nestačí.
Dospěl jste k závěrům, proč to tak je?
WHL je strašně náročná, hraje se 80 zápasů za sezonu, do toho přejezdy v autobusech. Nemyslím si tedy, že tam ten rozdíl je o tréninku, protože i v Kometě trénujeme hodně. Je to o konkurenci a o tom, že juniorská soutěž v Kanadě a Americe je nejlepší na světě a jsou tam nejlepší hráči. Přirozenou cestou se tlačí nahoru.
RozhovorKrál a Zábranský ve WHL: Proti sobě rukavice nezahodíme |
Buďte prosím konkrétnější.
Viděl jsem hrát Američana Foota nebo Kanaďana Dibého, kteří byli ve dvacítkách dominantní, z našich jsem sledoval Reichla, Šoustala, mého syna. Hráli tam brněnští kluci Škvrně a Král. Z toho jsem si udělal obrázek, že my našim klukům tu kvalitu v juniorské soutěži nedáme. Prostě tady není.
Jde něco z toho, co jste viděl, přenést v brzké době do českých podmínek?
Abych vám řekl pravdu, tak když jsem měl možnost nahlédnout do těch skromných podmínek, ve kterých kluci v zámoří jsou, a srovnám to se špičkovými u nás v Kometě, kde mají mladí hráči posilovnu, kondiční trenéry a další vylepšení, tak si nemyslím, že bychom měli víc co nabídnout. V zámoří je ale na rozdíl od nás obrovská konkurence a rozdíl v mentalitě. U nás se kluci uspokojí. Nechci vykládat moudra, ale kvalitu my jim u nás nedáme. Možná v tom je ten problém, že se stane, že nám za pouhé tři roky takhle ujede vlak. Když to zkrátím, v Americe je jiný svět, jiná nátura, a proto si myslím, že jsou ty poznatky nepřenosné.
To zní docela skepticky.
(pousměje se) To zase ne. Víte, já jsem doufal, že uvidím něco, co by se dalo přenést k nám. Mluvím o Kometě, nechci mluvit za český hokej, ten si žije svým vlastním životem. Mluvím za Kometu a tady klukům víc dát nemůžeme. Jsme malá země, v juniorce je strašně moc týmů, chybí konkurence. V zámoří jsou rodiče zvyklí všechno platit, proto i víc tlačí na svoje kluky, kteří si pak následně šance víc váží. U nás mají rodiče problém v osmé třídě zaplatit příspěvky. I mentalita rodičů je jiná.
Jak mohou mít junioři v zámoří větší motivaci? Všem jde přece o to, dostat se nahoru.
Tam kluci hodně chtějí. Mají vidinu startů v NHL, v těch nejlepších soutěžích. Samozřejmě před sebou vidí šanci obrovsky se zabezpečit a udělají pro to všechno. U nás tuhle náturu má Nečas, ale moc takových dál není.
Jak se bývalým hráčům Komety v zámoří daří?
Je to pro ně tvrdé. Hrají dva zápasy, jedou k nim deset hodin autobusem, vrací se deset hodin zpět a s tím stejným týmem hrají doma. To z domova neznají, ale zvládají to. A když jsem viděl progres, jaký všichni tři (Král, Zábranský ml. a Škvrně) mají, tak protože je dobře znám, musím upřímně říct, že takový pokrok by u nás neudělali.
Bude se jich letos týkat draft?
Jak Král, tak můj Libor, zřejmě brankář Dostál, a nevím jak Plášek nebo Gajarský, by na draftu měli v červnu být.
Plánujete podobnou cestu i do evropských severských zemí?
My jsme ve Švédsku byli, domluvil jsem tam týden mladšímu dorostu. Hráli jsme s dvěma nejlepšími akademiemi čtyři zápasy. První jsme vyhráli 9:3, druhý 8:2, třetí 5:2, čtvrtý 5:1 a jeli jsme domů. Zaráží mě ta věc, že za další tři roky Švédům naši kluci nestačí. To musí být v konkurenci. V Linköpingu dělají výběr na 12 míst do hokejového gymnázia z okruhu 340 kilometrů a ze čtyř stovek hráčů v ročníku. Tak vypadá selekce. My neděláme výběr, my děláme nábor.
Slabá konkurence a menší ctižádost. To jsou podle Libora Zábranského důvody, proč mládežnický hokej v Česku zaostává.
