„Letos je lepší v tom, že kádr máme pohromadě už od suché přípravy, která začala koncem května. Loni se sestava mladých hráčů skládala až v průběhu srpna, letos je hotová už od začátku, to je plus,“ pochvaluje si jeden z koučů Stadionu. „Zázemí a trenérský štáb jsou hodně podobné, snažíme se doplnit realizační tým o fyzioterapeuta. Pak už bude všechno, jak má být.“
V Litoměřicích usnadňují přechod juniorským reprezentantům a nadějím do dospělého hokeje.
„Svaz nám ale nedává žádné peníze, to je trošku mýlka. Projektovým hráčům platí ubytování, stravování, hradí hlavního trenéra, kouče brankářů a kondičního trenéra,“ vyjmenoval Tvrzník. „Všechny ostatní náklady jdou za Litoměřicemi. Je velká pomoc, že mzdové náklady na projektové hráče jsou v režii jejich mateřských klubů. Většina rozpočtu ale jde za námi, včetně mládeže musíme naplnit 12 milionů korun. Ale bez pomoci extraligových klubů a svazu bychom sezonu těžko dávali dohromady,“ přiznal trenér.
Kádr zkušenějších zůstal podobný, jen vůdce Jan Kloz je pryč, posílil budějovický Motor. „Místo něj je tady Fin Kangas. Jinak Strejček, Jánský, Pavlas, Voženílek, Kadlec, Korkiakoski nebo Marcel u nás byli už loni,“ připomněl Tvrzník. „Mění se většina projektových hráčů, možná dojde ještě k jedné dvěma změnám v útoku a obraně.“
Že Litoměřice udržely Fina Markuse Korkiakoskiho, nejproduktivnějšího cizince v historii základní části 1. ligy (24 gólů, 32 asistencí), to kdekoho překvapilo. „Klíčové hráče, to jádro, jsme se snažili mít pod kontraktem v průběhu ledna února. A povedlo se nám to. Markus je u nás spokojený, loňská sezona pro něj byla průlomová. Předtím ve Finsku ani Francii bodově tolik nezářil.“
Bude na tom jeho krajan Kristian Kangas podobně? „Dovednosti i návyky má trošku odlišné. Typologicky je jiný než Korkiakoski, který je hodně tvořivý a šikovný s kotoučem. Od Kristiana si slibujeme větší důraz do brány, víc koncovky, forčekingu a důrazné hry. Má na to parametry,“ míní Tvrzník. „Kluci se od nich mají co učit, ať je to střelba, přihrávka, uvolnění na malém prostoru. Jen musím Fiňáky trochu zkrotit, ať se pořád nebaví finsky. Když budou mluvit anglicky, pomůže to i našim mladým.“
