Minulou sezonu nedokončil. Začal ji ve švédském Örebro, potom se přesunul do ruského Dynama Moskva, ale zastavilo ho podlomené zdraví. Vyhřezlou plotýnku mu spravoval fyzioterapeut Milan Javanský, kterému říká šaman.
Hrál jste za Litvínov florbalovou exhibici. Jste už úplně fit?
Už nějaký měsíc a půl jsem na tom zdravotně výborně. Tehdy jsem byl na magnetické rezonanci a výsledky ukázaly, že je to zpátky, že žádný výsun v plotýnce není. Byla mimo o 13 milimetrů. Teď mám zelenou a trénuju naplno.
Jak k tomu pomohl váš šaman?
Díky věcem, které dělá, a technice, jakou se zabývá, jsme to vyléčili. Já už s ním spolupracuji zhruba pět a půl let. Co on dělá, to v Evropě moc rozšířené není. A ani lidi tomu příliš nevěří. Ale já jsem přesvědčený, že to funguje. Nezažil jsem to jen u něj, mám to odzkoušené a věřím tomu stoprocentně.
Kdybyste se léčil v cizině, nemuselo to dopadnout tak dobře?
Tam to bylo spíš o tom, že se mi nedostala pravidelná péče, kterou jsem potřeboval. Všichni víme, že ve skandinávských zemích je fitko zaměřené jinak, hlavně na těžké váhy. Já už jsem na něco zvyklý zhruba deset dvanáct let a trošku jsem z toho vybočil, to mě stálo ty potíže, co jsem měl.
Zvedal jste příliš těžké činky?
Laicky řečeno ano. Když se zvedá 260 kilo a člověk na to dekádu není zvyklý, najednou se to nenaučí. A hlavně ani kostra, ani svalstvo se tomu nepřizpůsobí.
Vážně jste zvedal tolik?
Dělaly se testy a já zrovna zvedal tří a něco násobek své váhy. Asi šestnáct až osmnáct opakování. Skandinávské země to mají takhle zaměřené, víc silově. Já o tom věděl. Trošku jsem si myslel, že díky komunikaci to bude na jiné bázi... No nic, beru to jako životní zkušenost, i když byla takhle špatná. Jsem rád, že už mám zdraví v pořádku a můžu zase dělat všechno naplno.
Nechtěl jste ještě pomoct Litvínovu k záchraně extraligy?
Nebylo příjemné koukat na kluky, jak hrají baráž. Zatím mě hokej baví, nemám problém co starší kluci, že bych ztratil motivaci a podobně. Na druhou stranu jsem byl možná rád, že se mi to s těmi zády stalo. Na měsíc a půl až dva jsem úplně vypnul, hlavně psychicky, a docela mi to bodlo.
Byla tedy ještě šance si zahrát?
Teoretická možná ano, ale já nechtěl záda pokoušet. Potřeboval jsem se dát do pořádku fyzicky a psychicky. Protože to vážně nebylo nic příjemného.
V jakém klubu se objevíte?
Nevím ještě, ani se tím zatím nezaobírám. Chci natrénovat, co jsem za čtyři měsíce ztratil, pak uvidím. Doufám, že nabídky a zájem budou.
Jakou soutěž upřednostňujete?
Já už ani neříkám, co preferuju. Hlavně aby to byl nějaký tým na pohodu, kde nejsou přehnané velké cíle, kde možná budu znát trenéra a třeba i některé hráče.
Má u vás šanci i Litvínov?
Samozřejmě. Táhne mě to sem, koupil jsem si tady barák. A když jsem doma hrál mistrovskou sezonu, zvykl jsem si vídat lidi, co jsem dvanáct let neviděl. To myšlenkám na návrat napomáhá. Takže Litvínov má šanci - a už na tuhle sezonu. Nikdy neříkejte nikdy, bůhví, co bude za dva tři měsíce.
