A přispěl k její největší extraligové demolici 7:1. "Díky bohu, že to konečně přišlo. Tahal jsem to za sebou. Snad teď přijdou další góly," doufá 25letý útočník. Snad nikdo jiný v Litvínově si svůj premiérový zásah tak poctivě neodmakal. Bojovník Rapáč byl na ledě vždy vidět, ale dřina zatím vycházela vniveč.
"Čím víc na to myslíte a čím víc se snažíte dát gól, stane se přesný opak. Dal jsem si předsevzetí do nového roku, že zapomenu na to, že jsem ještě neskóroval. A budu hrát s tím, že to umím. A vidíte. Možná to byl ten klíč k tomu."
Když prolomil smůlu, bylo vidět, jak moc se mu ulevilo. "Přišel jsem jako střelec, abych dával góly. Od toho mě sem brali. I když tady mám trochu jiné postavení než na Slovensku, hraju třetí čtvrtou lajnu. Ale přece jen, když ten gól nedáte tak dlouho, máte to v podvědomí. Snad se to teď už rozběhne," věří Rapáč.
A možná si pak vybuduje i lepší pozici, na jakou byl zvyklý ve slovenské extralize. "Je to těžké, protože očekávání od vás jsou velká, ale přitom moje pozice je jiná. Na Slovenku jsem byl vytěžovaný víc, chodil jsem na přesilovky podobně jako tady Franta Lukeš nebo Viki Hübl. Ale takovou úlohu jsem tady dostal a beru ji," nestěžuje si slovenský útočník.
Trenéři ani nemají moc důvodů sahat do dobře rozjetého stroje. Podceňovaný Litvínov navzdory pesimistickým prognózám bojuje o elitní šestku a přímý postup do play-off. A soupeře dokáže pořádně "zmalovat". Jako naposled Slavii. "Fantastický výsledek, když si vezmete, jak Slavia hraje vynikající hokej. Sedm gólů je velká věc, pomůže nám to."
