Třetí člen dynastie se zatím marně pokoušel s Budějovicemi dobýt zpátky extraligu, nejvyšší soutěž si ale ve 22 letech stejně poprvé zahraje. Stal se totiž posilou chomutovských Pirátů.
„Už jsem ve věku, kdy bych měl ukázat, že na extraligu mám. Měl jsem i jiné nabídky, ale Chomutov jednal nejrychleji. Je to pro mě krok dopředu,“ těší se na novou štaci Rob.
Se svým otcem, ikonou budějovického hokeje, přesun na sever konzultoval. „Táta říkal, ať extraligu určitě zkusím. Vždycky jsem ji chtěl hrát v Budějovicích, ale bohužel to tam nevyšlo. Teď jsem si řekl, že už je čas jít a zkusit to jinde. Už to tam začínalo být stereotypní,“ přiznává.
Motor vždy září v základní části první ligy, ale přes baráž o extraligu se mu dvakrát přejít nepovedlo. „V základní části nám to vycházelo, ale tam zase nebylo tolik kvalitních zápasů. V baráži jsme drželi krok s extraligovými týmy, ale ztráceli jsme body s Jihlavou, na kterou se nám nedařilo. A tak postoupila na náš úkor,“ mrzí Roba.
Teď se chce ukázat v elitní české soutěži, do níž přichází s vizitkou útočníka, který pravidelně hraje dospělý hokej už od osmnácti let. A je i docela produktivní. V první lize má 159 startů a 103 bodů za 32 gólů a 71 asistencí.
„Dostával jsem celkem dost prostoru, když pak máte k sobě i nějaké dobré spoluhráče, tak to jde dobře. Snad i tady ukážu, že už nějaké zkušenosti mám. Samozřejmě je mi jasné, že nebudu hned hrát první lajnu. Musím ukázat, že si prostor na ledě zasloužím, tak snad se to povede,“ věří.
Když netrénuje nebo nahraje zápasy za David servis, tak se Luboš Rob věnuje svému fitness-centru v jednom z obchodních domů v Českých Budějovicích.
Rob by mohl být dobrou náhradou za Davida Kämpfa, který odešel do Chicaga a zkusí si slavnou NHL.
„Udělal tady obrovský pokrok, kdyby to šlo takhle i se mnou, bylo by to nejlepší. Zatím ale hlavně myslím na to, abych hrál extraligu. Asi se tu po mně bude chtít, abych coby centr rozdával puky a určitě přispěl i nějakým gólem. Tak snad to půjde.“
Vzorem pro Roba juniora je určitě jeho otec, i když typově je to jiný hráč. „Táta hrával křídlo a dával víc gólů, já spíš nahrávám, než střílím góly. To mi táta občas vyčítá, ale on to chápe, sám to hrál, tak ví, jak je to těžké.“
Pro Roba mladšího určitě nebude snadné dosáhnout věhlasu svých předků. „S dědou tolik v kontaktu nejsem, ale s tátou se samozřejmě hecujeme. Bylo by hezké ho překonat, ale zároveň to bude strašně těžké. Vždyť dal 200 gólů v extralize!“
V Chomutově má Rob šanci, že s otcem tolik srovnávaný nebude. „V Českých Budějovicích to bylo těžké, to jméno je tam s klubem hodně spjaté. Jsem zvědavý, jaké to bude tady, kde lidé to jméno přece jen tolik neznají.“
V Budějovicích na kariéru syna dohlížel Robův otec osobně, teď začne mladého hráče ovlivňovat jiné velké jméno českého hokeje – kouč Pirátů Vladimír Růžička.
„Je to pojem v českém hokeji, bude to pro mě další zajímavá zkušenost. Na trenéry mám štěstí, vedli mě už pánové Bělohlav, Stavjaňa či Rosol. Samí mistři světa,“ usmívá se Rob.
„Pan Rosol byl taková stará škola, vše si dělal sám, pan Stavjaňa zase o hokeji hodně přemýšlí, je to takový chytrý trenér. A pan Růžička? Zatím jsem ho moc nepoznal, ale mám z něj obrovský respekt. Jsem zvědavý, jak bude působit v kabině. A hlavně doufám, že všichni společně navážeme na minulou sezonu, která se Chomutovu povedla,“ věří Rob.
