„Ta písnička, kterou tady oslavují góly, je nejhezčí ze všech extraligových stadionů. Moc rád jsem si ji poslechl. Oživily se mi vzpomínky na mládí, když jsem sem chodil na hokej,“ zářil mistr světa z roku 2010, který se do svého mateřského klubu vrátil po dlouhých 14 letech.
„Můj návrat? Prostě paráda. Porazili jsme silný tým, dali jsme šest gólů, hráli jsme dobře a diváci nás hnali. Myslím, že se všichni bavili,“ usmíval se Kašpar, jenž ve druhé třetině zvyšoval na 3:0. „Všichni máme radost, ale musíme vyhrávat dál. Samozřejmě výhra s týmem, jako je Liberec, je hrozně cenná.“
Ještě před týdnem nic nenasvědčovalo tomu, že by se Kašpar mohl objevit v Litvínově. Ještě 25. listopadu dal Vervě gól; i díky němu Brno vyhrálo na Hlinkově stadionu 2:3. Přesto pak věci začaly nabírat rychlý spád.
„Bavil jsem se s Jirkou Šlégrem (šéfem Litvínova) už před sezonou, tehdy to bohužel ještě nevyšlo. Teď Jirka Šlégr volal Liborovi Zábranskému (šéf Komety) znovu, že by o mě měl Litvínov zájem. A napodruhé už se to povedlo. Brnu jsem vděčný, že mi dalo po těžkém zranění důvěru, ale uvědomuju si, že to z mé strany nebylo a pořád ještě není ideální, i když se snažím, aby bylo. Možná už nechtěli čekat, a tak se zrodil tento trejd. Byl jsem moc rád, že můžu jít do týmu, kde mě chtějí, a ještě k tomu domů,“ byl po své obnovené litvínovské premiéře skvěle naladěný Kašpar.
Lukáš Kašpar slaví výhru Litvínova, na níž se po návratu podílel gólem
Jistě i proto, že si oživil spolupráci s bývalým litvínovským parťákem Jakubem Petružálkem, která zafungovala výborně. Kašpar dal gól, Petružálek třikrát asistoval. „Už na tréninku bylo vidět, že to půjde. Víme o sobě, bylo příjemné si s ním zase zahrát. A samozřejmě i s Jurou Mikúšem, to je také výtečný hráč. Snad nám to bude fungovat dál.“
Pokud ano, drobný „hřích“ v podobě nedávného gólu do sítě Litvínova bude jistě spoluhráči i fanoušky chemiků brzy zapomenut. „Snad jo. Když nad tím přemýšlím, tak je to docela vtipné, ale musím říct, že litvínovští kluci si mě za to ani moc nedobírali.“
