Lukáši, jaká byla minulá sezona z vašeho pohledu?
Z individuálního hlediska byla úspěšná, ale všichni víme, jak to celé skončilo. Všichni v týmu jsme byli zklamaní, protože jsme byli druzí a takový výsledek se tam uhrál asi po 40 letech. Před play off bylo velké očekávání, ale místo toho přišlo zklamání, když ukončili ligu. Po dlouhé době tam byla šance na úspěch, strašně to všechny mrzelo.
Jak jste si zvykal na Finsko?
Byl jsem hozený do vody. Letěl jsem 27. července, v pondělí jsem šel poprvé na led a v pátek se hrál takový místní turnaj, pět zápasů za den, když projdete do finále. Bylo to před plnou halou, my prošli do semifinále. Zvykl jsem si na jiný styl než KHL, chytil jsem se rychle, tým šlapal.
JEŠTĚ VE VÍTKOVICÍCH. Lukáš Klok se raduje z gólu
Připravujete se sám?
Trénuju individuálně s Radimem Poláškem. Hodně mi dal a pořád dává Kazimír Palka z Bohumína, se kterým se připravuju od 14 let. Teď jsme ve skupince, kde trénují třeba bratři Stránští, Roman Polák, Ondra Roman, Radek Faksa... Vždycky je nás maximálně pět, je to sranda, hecujeme se. Během sezony se sledujeme na dálku, a když trénujeme spolu, je to o to lepší. Přípravu si člověk užije.
Kdy letíte do Finska?
Čekal jsem, že poletím později, protože sezona tam začne od října. Ale odletět musím asi už 20. července, pak bych tam měl být v karanténě. pro Finy jsme riziková země. Kanaďan a Švéd, kteří jsou se mnou taky v týmu, budou taky v karanténě. Chtěli jsme, aby nás otestovali, zkoušeli jsme to, ale nesouhlasili. Budeme trénovat sami, budeme mít vymezené časy na ledě jen pro nás, uzavřenou posilovnu.
Jak se vlastně dorozumíváte? Naučíte se plynně finsky jako Dominik Hrachovina?
U mě je to nesmysl. Klobouk dolů, že to zvládl. Základy jsem pochytil, porozumím na ledě, ale pokecat finsky, to asi neklapne. Ale angličtinu tam umí všichni. I na televizi se dá dívat, filmy jsou v angličtině s finskými titulky.
Lukáš Klok |
Čeština vám nechybí?
Měl jsem v týmu Davida Němečka, srandovali jsme. Jinak je všechno pořád v angličtině. Kolikrát jsem přemýšlel, jak co přeložit, aby to vyznělo legračně... Teď si popovídám v týmu aspoň se Slováky. Ale musím říct, že v týmu je super parta. Pokaždé si minimálně deset lidí zašlo někam sednout, mladí, staří, všichni společně.
Domů vás to netáhne? Nelákal vás sestřin tchán Roman Šimíček, který je nově sportovním manažerem Vítkovic?
Když jsem hned neprodloužil v Raumě, hned byly nabídky z Česka, týmy oslovily agenta. Ale kdybych se chtěl vracet, věděly by to jako první Vítkovice. Doma byly srandy, jak to se mnou bude, ale kdyby ta chvíle nastala a já cítil, že se chci vrátit, vím, že ve Vítkovicích jsou dveře otevřené. Nejen pan Šimíček, ale i pan Pavlík (majitel Vítkovic Aleš Pavlík – pozn. aut.) mi mezi čtyřma očima říkali, že kdyby se cokoliv dělo, sedli bychom si.
NHL je krásná, byznys obrovský, organizačně úžasný, ale mě to neláká.
Zámoří vás neláká?
Upřímně – ptalo se mě dost lidí, proč to nejdu zkusit třeba na farmu. NHL je krásná, byznys obrovský, organizačně úžasný, ale mě to neláká. Víc mě láká KHL. Byl jsem v Americe v juniorce a nesedla mi mentalita tamních lidí. Lidi jsou dobří i špatní všude, ale já na Ameriku trochu zanevřel. Netlačím se tam. Vím, že kdyby přišla nabídka z NHL, určitě přijde i z KHL.
Vaše sestra si vzala syna Romana Šimíčka. Už se přete, kdo bude hokejově vychovávat nového člena rodiny, který se má narodit na podzim?
Řeší se to pořád. Jméno, tipy, jestli to bude kluk, nebo holka... Ségra říkala, že už teď bere repre tričko, ať si zvyká na barvy, kdyby hrál hokej. Paní Šimíčková zase prohlásila, hlavně ať to není kluk, protože mu chlapi hned dají brusle a ženské si ho ani neužijou. Zatím to vypadá, že to bude macek. Třeba mě pak pustí domů na dva tři dny, na malé se moc těším. Loni mě taky pustili na svatbu sestry. Náš generální manažer je super člověk, dá se s ním bavit o všem.
