„Jít do kabiny hostů je tu pro mě obrovská změna. Těšil jsem se sem, ale jak to přicházelo, byl jsem trochu nervózní, protože přece jen najednou stojím na opačné straně,“ líčil Lukáš Klok pro zápase, který skončil vítězstvím Vítkovic 3:1.
Lukáši, hecoval jste se s bývalými spoluhráči?
Jasně, psali jsme si s klukama. Ale popřáli jsme si štěstí. Je to příprava a hlavní je, ať jsme zdraví a ať se nám daří.
Koukám, že jste změnil image, nechal jste si narůst vousy.
To ani ne, ale už jsem přece jen trochu zestárl a roste to poněkud rychleji... Navíc i přítelkyni se to líbí. Byli jsme na svatbě její kamarádky a já nechtěl vypadat nejmladší, takže jsem to nechal trochu narůst.
Už jste si zvykl na Bratislavu? Nestýská se vám po klidu domovských Šilheřovic?
Samozřejmě doma je doma, ale zvykl jsem si. Rychle jsme si s přítelkyní našli byt, vlastně ještě předtím, než jsem tam nastoupil. Bratislava je pěkné město. Ale jak říkám, doma je doma, vesnice je vesnice. Člověk se však musí adaptovat.
Co noví spoluhráči? Konkurence v obraně je ve Slovanu velká.
Je. Ale i ve Vítkovicích byla velká. Když se člověk posune na jiný level, do vyšší ligy, a věřím, že ve Slovanu nezůstanu napořád a posunu se zase dál, tak ta konkurence bude těžší a těžší. Člověk se s tím musí vypořádat v hlavě a trénovat, aby byl lepší a lepší.
Jaká byla příprava se Slovanem?
Začali jsme kolem 16. července, trénovali jsme dvoufázově, potom jsme odjeli na soustředění, kde nás chytla viróza, takže jsme byli čtyři dny úplně bez ledu, chodili jsme jenom na testy. Onemocnělo osmnáct hráčů, takže jsme měli volno, poslali nás domů. Teď jsme byli dva dny na ledě a šli jsme do zápasu. Doufám, že se to bude zlepšovat.
Čeká vás KHL. Těšíte se na lepší soupeře?
Měl j sem nabídku z KHL už v únoru, a když se hráči nabídne KHL, tak se to těžko odmítá, nebo se to ani nechce odmítat. Je to posun do jiné ligy. Samozřejmě to hrajeme také proto, abychom zabezpečili svoje rodiny. Hokej nemůžeme hrát do šedesáti. I peníze jsou v KHL jiné. Bohužel Vítkovice v únoru nepřistoupily na nadstandardní podmínky, které jim tehdy klub dal, a nepustily mě. Byl jsem z toho trochu smutný, ale přišla nabídka ze Slovanu, tak jsem cítil a chtěl, že to za každou cenu potřebuje změnu. S agentem jsme to vybojovali.
Se Slovanem ale na velký úspěch asi moc pomýšlet nemůžete, že?
Slovan není top tým KHL, co si budeme povídat, ale budujeme mužstvo, abychom hráli kolem středu tabulky. A jestli hrajete za Slovan, nebo za CSKA, pořád hrajete KHL. Pravda, finanční zázemí je jiné, ale pořád jste ve stejné soutěži. O to mi hlavně šlo a beru to jako posun.
Přítelkyně asi musela být ráda, že nebudete daleko.
Bohužel nebude se mnou v Bratislavě celou dobu, ještě studuje, dokončuje poslední ročník medicíny. Bude dodělávat státnice a sem tam za mnou přijede. Podpořila mě v rozhodnutí odejít, to bylo taky důležité. I rodiče za mnou stáli, já sám jsem cítil, že to chce změnu. A když chcete jít do KHL, vezmete Sibiř nebo třeba Kunlun, nebo i kdyby to bylo na Ukrajině, je to úplně jedno. No a když se nabídne KHL a je tři hodiny od domova, o to lepší to je. Když člověka chytne nějaká krize, tak se sbalí po tréninku a za tři hodiny je doma a má vystaráno. Z téhle stránky je to super, navíc člověk nepotřebuje víza.
