Tajemství loňského léta se pro hokejové Piráty změnilo v horor. Jako v americkém bijáku. Co vstalo z hrobu a "zabíjí" ambice Chomutova v extralize? Z náznaků už se dalo leccos vyčíst, generální manažer klubu Jaroslav Veverka mladší v otevřené zpovědi kostlivce ve skříni pojmenoval: "Pro mě nejvíc šokující důvod našich špatných výsledků je připravenost týmu. Fyzická kondice, o které se rozhodovalo už během letní přípravy."
Ukazuje na trenéra a sportovního manažera Jiřího Čelanského, kterého vlna porážek smetla; nyní už vede předposlední Kladno, pravděpodobného soupeře Pirátů v baráži. Chomutov, zatížený 16 porážkami v řadě, s ní už počítá. Ale i kdyby dopadla zle, majitelé v čele s Veverkovým otcem neutečou.
Můžete fanoušky uklidnit?
Piráty neopustíme. Ať tady bude jakákoli soutěž, zůstaneme. Chomutov nám přirostl k srdci, udržení extraligy je pro nás úkol číslo 1. Samozřejmě, teď si v uvozovkách užíváme tu situaci, kdy na nás všichni plivou a nadávají, jak to děláme špatně. Ale ten tým lidí, který to tady dělá špatně, mimo jiné postoupil do extraligy. Jistě, nemůžeme žít z minulosti, musíme se dívat i do budoucna. A já nemám pocit, že by lidi na klubu činili málo pro úspěch. Jen musíme věci správně pojmenovat. Někdo dostal pravomoci, někdo tým vybral, nacenil a řekl, jak má vypadat. A bohužel to nevedlo správným směrem.
Co tedy bylo špatně?
Vznikla spousta dohadů, že to ovlivňují jiní lidé a že trenérům zasahujeme do kádru. Opak je pravdou. Paradoxně možná to, že jsme vložili důvěru v jednoho člověka, sezonu ovlivnilo. Chtěli jsme, aby měl trenér volnou ruku. Hranicí tak byla jen finanční stránka.
Což jste korigoval vy jako generální manažer?
Ano. Mojí úlohou je hlídat rozpočet, kontrolovat, zda si konkrétní věci můžeme ekonomicky dovolit či nikoliv. Takto to funguje ve všech částech naší organizace, ať je to marketing, mládež, provozní potřeby klubu. Nechci, aby to znělo nabubřele, ale každé rozhodnutí, které má dopad na klubové finance, musí být konzultováno v mé kanceláři. Drtivou většinu návrhů schválíme, ale chceme mít ekonomickou stránku věci pod detailní kontrolou.
Chomutov získal Lotyše Marise JasseChomutov posílil 29letý lotyšský reprezentant Maris Jass, účastník tří mistrovství světa. Obránce v extralize působil v sezoně 2006/07 ve Slavii. A jeho bratranec Koba Jass je nyní v Liberci. Novic v kádru Pirátů loni nastupoval za Hannover, letos hrál za Buran Voroněž ve druhé ruské soutěži a v italském Valpellice. |
Přesto: vyčítáte si něco?
Asi jsme do jediné osoby vložili až příliš důvěry. Chemie, která je hrozně složitá, si nesedla. Přitom na začátku extraligy výkony nebyly vůbec negativní, naopak jsme si říkali, že to bude dobré, jen to musíme zlomit. Jenže gólmani nám zkraje sezony nezachytali úplně nejlíp, příprava nám nevyšla, a navíc chybělo i štěstí. Začalo se to valit. Za největší osobní chybu považuji, že jsem trenéru Čelanskému důvěru dával déle, než bylo zdrávo.
Proč tedy?
Jen z jednoho prostého důvodu. Chtěli jsme se zbavit nálepky vyměňovače trenérů, která nám je od médií brutálně přidělená. My víme, že tady někteří trenéři skončili. Ale ne všichni na náš popud. Někteří z nich si o to přišli sami říct. Nejvíc mě to mrzelo u Jirky Doležala, který s námi postoupil do extraligy. Ale když za mnou přijde trenér hlavního mužstva, který je na tom psychicky špatně, a řekne: Hele, Jardo, udělej s tím, co můžeš, tak já chci pomoct týmu.
Druhý trenér Turek i nynější třetí Beck to z kolegiality neřekli naplno, ale naznačovali, že mužstvo má z léta špatnou fyzičku.
Už tehdy byly apely z mé strany, že trénink by měl mít větší objemy. Bylo mi řečeno, že se trénuje dost, bohužel opak je pravdou. Někteří hráči jsou si toho sami vědomi. A teď je úkol trenéra Becka dostat je do takové kondice, abychom byli vůbec schopni zvládnout baráž. V ní se hrají zápasy rychle za sebou a nemít fyzičku by bylo smrtelné.
Co přesně vašim hokejistům chybí, aby byli fyzicky stoprocentní?
Oni nemají rychlostní vytrvalost, to je jejich problém. Po 15 vteřinách jdou do obrovského laktátu (zakyselení svalů). A každý odborník potvrdí, že pak vám nejdou nohy a přestane jít i hlava. Potom se na hráče píská a křičí, s prominutím: Co tam ten blbec dělá? Jak to může takhle nahrát? To ho nevidí? No, nevidí, protože je v tak vysokém laktátu. Ale nemůžeme všechno hodit na jednoho člověka, hráči jsou profesionálové, berou za to slušné peníze, měli by přijít připravení a tu kondici mít. Nicméně v Česku je trend, že tým a klub si připravuje hokejisty sám. A my si je připravili takhle sami...
Za trenéra Turka musel tým na fyzické testy do Prahy. Jaká vám tedy vyšla čísla?
Ne hrozivá, ale nedostačující na extraligu. Nejsem odborník, ale vím, kde by se ty hodnoty měly pohybovat. Jsou tam kluci jako Kämpf, Kaše a další mladí, kteří dosahují VO2 max (měřítko kondice) 60, 62 nebo ještě víc. Což jsou čísla, na kterých by se měli pohybovat. Ale máme i hokejisty, kteří mají třeba 52. Což už je velký problém. Podstoupili jsme i Wingate test, který nám nějaké hmatatelné výstupy také dodal, takže víme, co konkrétní hráči musí dohnat.
A stihnete to do baráže?
Musíme! Děláme maximum. Hráči měli pohovory, denně s nimi mluvíme. Když trenér Beck přišel, tak se jim řekla jasná cesta. Bohužel teď asi budeme za blbce, možná budeme mít někde špatné výsledky, možná na nás budou lidi plivat, možná nám to v současné psychice nepomůže, ale bez fyzičky do baráže nemůžeme jít. Bohužel se teď nedíváme doleva doprava, což mě mrzí vůči fanouškům. Letos jsme jim opravdu radost nedali, výher je ukrutně málo. Trápí to i nás, řešíme to každodenně - i doma.
Střídáte "důstojnější" porážky s propadáky. Je to i důsledek tréninku tvrdšího než obvykle?
Ano. Proti nám se to teď obrací takovým způsobem, že přijedeme na Spartu, která je v laufu, nám nejdou nohy a pak vypadáme, jako že jsme ostuda ligy. Což následně přispívá k tomu, že hráči si nevěří. Ale samozřejmě to není tak, že zavřou dveře svého bytu a řeknou: Tak jsme dostali devět na Spartě, pojedeme si koupit do Prahy nějaké dárky. Ne, oni jsou z toho taky zdrcení. Spousta hráčů komunikuje mezi sebou, řeší to každodenně, píší si esemesky. Na klubu není jediný člověk, kterému by byla současná situace jedno, natož aby ho těšila.
Po olympijské přestávce už budete po vašem mužstvu žádat i zlepšené výsledky?
Všichni si musí sednout, hráči, trenéři, realizační tým, to je velký organismus, který musí začít fungovat. A je hodně aspektů, které se musí sladit. I když budeme nejlíp připravení na světě a budeme mít nejlepší fyzičku, tak bez party neuhrajeme nic. Mužstvo se musí učesat po všech stránkách. Nám ale nehraje absolutně nic do karet. Trh, který je poslední dva roky mrtvý. Ani čas, protože končí přestupní termín. Akutálně jsme ale získali lotyšského beka Marise Jasse.
Máte tedy po letošním průšvihu nápady, jak klub posunout?
Nám je ohromným způsobem vyčítáno, že jsme nekoncepční klub. Že to nemá hlavu ani patu. Nemyslím si to. Před 10 lety jsme přišli na louku, na náš starý zimák, a nikde nic. Hráči ani mládež. A teď sedíme v nové aréně, máme extraligovou mládež, akademii a nejvyšší soutěž mužů. Kdyby tu vládl chaos, jak se někdy dočítám, asi bychom tohle všechno za poslední roky nedokázali. Každopádně musíme do budoucna nastavit nové kontrolní mechanismy, abychom se nedostávali do podobných problémů, jaké nás potkaly v letošní sezoně.
Proč?
Než klub doroste do takového rozměru, kdy se vychovají hráči a vznikne pevné jádro, je to úžasně složité. Zvlášť v dnešní době, kdy těch top hráčů je míň. A většinou jsou věkově starší, což vidíme v kanadském bodování, už mají nějaké zázemí. Bohužel žádný top špičkový hráč v Chomutově nežije. Kromě Viktora Hübla (útočníka Litvínova), o jehož příchodu jsme v posledních letech několikrát jednali, ale nakonec nám vždy dal košem. My si tak ty hráče musíme vychovat. Což děláme, jsou tady Kaše, Kämpf, Šulák, Havel, Tejnor, Račuk a další.
