Poslední hokejový zážitek Kvapil pamatuje, jak po krosčeku do zad od plzeňského Michala Houdka letí 12. září k ledu. Po zápase přišla nepříjemná zpráva, velká sparťanská posila musí na operaci s prsním svalem.
Drama v extralize: Kladno, Pardubice i Litvínov vyhrály. Vítkovice hazardují |
Když už to začátkem roku vypadalo na návrat, 34letý útočník se na tréninku zranil znovu. Na led ho tělo pustilo tři kola před koncem základní části.
Takže jaký návrat to je?
Těžký, měl jsem toho vážně dost. Ještě mi bude trvat dlouho, než se dostanu na úroveň, na jakou jsem zvyklý. Ale jsem rád, že jsem mohl naskočit a před play off stihnu pár zápasů.
A chytnout formu.
Mám na čem pracovat, jsem teď hodně unavený.
Limitovalo vás tělo?
Určitě. Nebruslil jsem tak, jak jsem zvyklý. Hrál jsem jednoduše, chodil střídat dřív. Konce střídání byly únavné, teď se s tím musím vyrovnat.
A s psychikou taky?
Jo, doteď jsem nemohl dělat nic. Musím se dostat do kondice, hodně trénovat, než se zvednu. Ono bylo horší to druhé zranění, to mě dostalo ještě níž, fakt na palici. První jsem vzal ještě dobře. Snad to teď vydrží, jsem zpátky!
Nebál jste se teď dalšího zranění?
Ani ne, spíš toho, jak bude vypadat moje hra, protože na tréninku poznáte, že to není úplně ono. Musím zamakat, tréninky jsou ve velkém tempu, chodím do posilovny, nabírám zpátky sílu.
Jak dlouho jste na ledě?
Asi týden. To toho moc nestihnete.
Ukázal jste se hned asistencí. Navíc pěknou, nechtěl jste ale střílet?
Já radši nahrávám... Popravdě jsem ani neměl moc času podívat se. Radši jsem to vrátil.
V úterý jedete do Pardubic, co čekáte?
Hrozně bojovný zápas. Jde jim o všechno a my taky chceme být vysoko.
Ve hře je druhé místo a účast v Lize mistrů.
Spíš chceme domácí prostředí pro play off, o Lize mistrů se nikdo nebaví.
