Strašidlo, sluníčko, hrad, jméno syna a navrch růžová mřížka. Liberecký brankář Marek Schwarz si na play-off nechal udělat úplně novou helmu s malůvkami od svých blízkých.
V minulých dvou finálových zápasech na Spartě ji konečně mohl vyzkoušet v akci - nejdřív jen na třetinu a v úterý už na celý zápas. Schwarzův skvělý výkon byl jedním z faktorů, který pomohl Tygrům vyrovnat sérii na 2:2. „Doufám, že to nejlepší mě letos ještě čeká,“ říká gólman před dnešní pátou finálovou bitvou v liberecké aréně.
Zůstanete v brance, nebo se do ní vrátí jednička Ján Lašák?
Vím, kdo bude chytat, ale nebudu se k tomu vyjadřovat. Nechám to otevřené.
Je to taktika - nechat soupeře do poslední chvíle v napětí, kdo bude chytat?
Možná že jo. Jánko chytal celou sezonu výborně, mně se podařil jeden zápas, to ještě kariéru nedělá. Budu jedině rád, kdybych dostal šanci si to v brance zopakovat. Můžu si jen vylepšit pocit sám ze sebe.
Lašák, nebo Schwarz?Liberecký trenér Filip Pešán měl už ve čtvrtek jasno, kterého z dvou brankářů dnes nasadí do pátého finále se Spartou. Nic bližšího však neprozradil. „Nemám jediný důvod informovat soupeře o tom, co se děje uvnitř našeho týmu,“ uvedl Pešán. Rozhodování o brankáři pro dnešní zápas podle něj patřilo k nejtěžším, které u týmu prožil. „První těžké rozhodnutí už bylo nasadit Marka Schwarze do brány v Praze, protože Jánko Lašák odchytal výborně celou sezonu. Stejně tak těžké rozhodnutí jsem musel udělat před nadcházejícím zápasem, ale to je moje práce. Hodně obtížné bylo i zvažování, zda znovu nasadit útočníka Petra Vampolu.“ |
Čtvrtý zápas série jste v Praze zvládl s naprostým klidem. Kde se ve vás vzal?
Víte, já nemám co ztratit a chci si pobyt v brance prostě užít. Je to odměna za to, že jsem vydržel pracovat a trénovat, nebylo to jednoduché být měsíc a půl bez zápasu. Mám obrovskou radost, že jsem se dostal do brány a zápas nám vyšel. Je to něco, od čeho se jako tým můžeme odrazit. Když předvedeme stejnou hru jako v úterý v Praze, nemám o nás strach.
Dostal jste hodně reakcí na svůj výkon?
Ano, hrozně moc, až mě to překvapilo. Je to ale dost nafouklé, jde jen o jeden zápas. Chce to udržet si chladnou hlavu do dalších bojů.
Říkáte, že si to v brance užíváte, ale když jste v úterním zápase přišel o čisté konto, vypadal jste naštvaně.
To bych ani neřekl. Věděl jsem, že jsem udělal chybu - moc jsem utekl do strany. To si člověk hned uvědomí. Ale šlo o vítězství a to jsme splnili, což bylo hlavní.
V play-off extraligy jste chytal poprvé v životě. Jaké je to až do třiceti čekat na tuhle šanci?
Já si doteď užil spíš souboje na druhé straně tabulky. Když jsem hrál baráž o udržení, vždycky to byly obrovské nervy. V play-off je to lepší, jdete do zápasu s větší energií, i sebevědomí je větší.
Kam starty ve finále řadíte ve své kariéře?
Je to super pocit, hrozně mě to bavilo. Zatím bych to nikam neřadil, přijdou ještě důležitější zápasy v sérii. Uvidíme, jestli se na konci budu radovat ještě víc.
Máte speciální helmu s různými malůvkami. I ta vám pomohla k dobrému výkonu na Spartě?
Myslím, že jo. Je na tom práce mé rodiny - mám tam obrázky od syna, jeho bratranců, bráchy, mámy, dědy i manželky. Všichni mi něco namalovali lihovou barvou a díky tomu je mám pořád u sebe. Před zápasem si masku vždycky prohlídnu a je to příjemné.
Od koho máte nejvíc obrázků?
Určitě od čtyřletého syna Sedrika. Většina je jeho práce - a taky se mi na helmu podepsal. Něco jsem si nakreslil i sám, ale to si nechám pro sebe.
A jak vás napadla ta růžová barva mřížky?
Původně jsem se růžové barvy bál, ale měl jsem nejdřív růžové tkaničky na betonech a pak jsem si v růžové udělal druhou lapačku. V kabině se to docela chytlo. Vypadá to pěkně, je to výrazné a svítí to už z dálky. No a mřížku mi nakonec v kabině narůžovo nastříkal Valda (útočník Valský).
V pátek hrajete doma o mečbol finálové série. Cítíte se jako favorité?
Každopádně to bude obrovsky důležitý zápas. Když předvedeme stejný výkon jako na Spartě, tak věřím tomu, že to zvládneme. Jinak je to obrovsky vyrovnané. Zápas vždycky rozhodně nějaká jedna věc, která to zlomí na jednu stranu. Doufám, že znovu na naši.