Poznal zámořskou NHL i ruskou KHL, teď slovenský kouč cepuje Litvínov

Litvínov obnovil funkci kondičního trenéra, stal se jím slovenský expert, který pracoval pro Lva. Slovák Marián Voda je živel. Vodopád energie. Sopka. Nabije i litvínovské hokejisty? Vehementně se o to snaží, je totiž jejich novým kondičním trenérem. Byť je nastydlý, při "kruháči" ukazuje hráčům cviky v čardášovém rytmu.

Marián Voda, kondiční trenér hokejistů Vervy Litvínov | foto: Petr Bílek, MF DNES

"V české extralize jsem ještě nedělal, je to pro mě výzva," řekl 32letý expert; na sobě měl kraťasy s logem Washington Capitals.

Odkud jste je vzal?
Měl jsem možnost být v NHL. Asi třikrát v Montrealu a jednou s Washington Capitals. Takové poznávací pobyty.

Jak jste se tam dostal?
Já začínal s fitness, ale deset let dozadu jsem přičichl ke kondičnímu tréninku. A měl jsem štěstí, že jsem natrefil na zajímavé hráče, s kterými jsem spolupracoval. Roman Hamrlík, Patrik Eliáš, Martin Havlát a podobně. A přes Hamrlíka jsem se dostal do zámoří.

On hrál jak v Montrealu, tak ve Washingtonu.
V Canadiens jsem byl v kontaktu s kondičním koučem, měl jsem možnost se zúčastnit letního tréninkového kempu. I ve Washingtonu jsem pobyl nějaký čas, nahlédl jsem do tréninkového procesu a prožil si atmosféru play-off.

Vzal jste si něco od hvězd NHL?
Nejde o to, odkud hráči jsou. Od každého se dá něco vzít, i od litvínovských chlapců. Já se snažím co nejvíc dávat, ale mám pořád otevřené oči a uši a nasávám věci, které jsou dobré a dávají logiku.

Měl jste ostych před hráči z NHL?
Bez problémů. Absolutně žádné hvězdy, takhle to neberu. Pro mě jsou to klienti. Ať jsou odsud nebo ze zámoří, ať je jim 14 nebo 35 let. Samozřejmě přístupy jsou různé, ale jsou nějaké hranice. Když nastavíte správný směr, tak je jedno, jestli to je NHL nebo extraliga.

Sám jste hokej hrál?
Moje hráčská zkušenost je minimální, ale přece nějaká byla - hokej jsem hrál do 5. třídy.

Dělal jste hráčům letní přípravu, pak jste hned šel do KHL. Jaká to byla zkušenost?
Moje první sezona v klubu byla ve Lvu Poprad. Vynikající, pro mě ohromný zážitek! Jestli oddíl fungoval, nebo ne, to mi nepřísluší hodnotit. Když Lev přešel do Prahy, oslovili mě znovu. To už se nedalo rovnat s organizací nebo zázemím. O tisíc procent profesionálnější. Byly to dvě rozdílné sezony, obě mi daly hrozně moc.

Co jste dělal poslední rok?
Byl jsem bez práce, i když mám ještě nějaké tenisty. Ale narodil se mi syn, dneska má pět měsíců, a já se mohl věnovat jemu a přítelkyni. Byl jsem na mateřské (úsměv).

Myslíte to obrazně?
Ano. Já bych klasickou mateřskou nedal. Jsem hyperaktivní. Vydržím 20 minut a musím rychle ven.

Kde žijete?
Jsem z Bratislavy, ale osm let už bydlím v Praze.

Musel vás do severočeského Litvínova trenér Radim Rulík, váš známý z Popradu, hodně lámat?
Za dva roky jsem si vytvořil v Rusku nějaké kontakty, jméno. Něco se i rýsovalo, ale pak to nedopadlo. Chtěl jsem už pracovat, ne čekat a vymýšlet. Vzal jsem Litvínov, viděl jsem zájem a věděl jsem, do jakého trenérského štábu jdu.

Co vás uspokojí jako kondičního trenéra? Když ve 40. kole pojedou hráči na "plné bomby"?
Nezraněný tým. Nasazení a výbušnost, připravenost i v posledních chvílích, v prodloužení. Ale to má hodně společného i s psychikou. Fyzický fond má každý, jde o propojení s psychikou, abyste to dali i na konci zápasu.

Kde býváte při utkání?
Většinou v 1. třetině cvičím s nehrajícími hokejisty nebo s těmi po zranění. Záleží taky, zda hrajete doma. Pak se dívám, ale ne z lavičky.

Vaše náplň v rozběhnuté extralize je jiná než v letní přípravě. Co hlavně během sezony děláte?
V soutěžním období se musí dávat váha hlavně na regeneraci. Když jsou tři zápasy v týdnu, do toho vložíte trénink na ledě, není už prostor ani potřeba fyzickou přípravu zařazovat. Leda, když vyjde blok pěti volných dní. Dokud jsou hráči v tempu, v soutěžním režimu, není potřeba extra něco dělat. Dá se vsunout něco individuálně na 5-10 minut, velké objemy ne.

Zato teď hráče nešetříte.
Objem je potřeba odmakat. Měsíc dva, rozdělené do cyklů, které na sebe navazují. Výkonnost a trénovanost roste. Čas musíme maximálně využít. Akorát v extralize je trošku nešťastná pauza mezi obdobími. Hráči mají v červnu a červenci 3-4 týdny dovolenou a nemyslím si, že z pohledu fyzické kondice to dává extra logiku.

Jak to?
Protože většina hráčů nedělá nic. S rodinou jedou na dovolenou, a i když si párkrát zacvičí, stejně řádově 30-40 procent kondice ztratí. Skočit na led je pak těžší, než kdyby se šlo pořád v záběhu a bylo volno 3-4 dny.

Další kondiční trenéři na severu

Petr Švehla (Piráti Chomutov)
Hokejové Piráty má pod palcem zápasnický exreprezentant. Petr Švehla je mistr Evropy 2001, má evropský a světový bronz, zúčastnil se dvou olympiád. Diblík, který do tréninku zařadil i úpolové sporty či ragby. Na zápasnické žíněnce si ho prý nikdo z hokejistů nepodal. "Ani vyhlášení siláci."

Vladimír Hojka (BK Děčín)
Stará se o kondici basketbalistů Děčína, je specializovaným trenérem na atletické víceboje. Působil také u české reprezentace, byl na Eurobasketu 2013. Miluje jízdu na koloběžce i na divoké vodě.

Václav Polák (FK Teplice)
Čerstvý nováček v realizačním týmu ligových fotbalistů Teplic. S klubem ale už spolupracoval poslední dvě zimy, hráče mořil při cvičení na TRX nebo při fitboxu. Individuálně chystal útočníka Fenina na jeho návrat po operaci slepého střeva. Polák je profiboxer s bilancí 4 výhry/4 prohry a spároval i se světovým šampionem Lukášem Konečným. Fotbal hraje amatérsky.