Když pak vykládal, jak se cítil na prvním společném tréninku s Kometou, vykoukl z kabiny někdejší tahoun Michal Kempný a houkl na současnou oporu modrobílé družiny: „Kam zajdeme na oběd?“
I to jen ilustruje, že brzy 36letá ikona extraligy je po příletu z Nashvillu na roztrhání. „Ještě jsem nic moc nestihl,“ pokývne Erat.
Ve středu se to lehce změní. Poprvé od chvíle, kdy v polovině dubna jásal s extraligovou trofejí nad hlavou, přetáhne přes hlavu zápasový dres. V DRFG Areně nastoupí při velkolepé rozlučce Martina Havláta.
Vyprodaná hala. Na ledě hvězdy formátu Jágra, Eliáše nebo Cháry. Zažil jste někdy pompéznější derniéru?
Zatím ne. A doufám, že jich ještě pár bude. Pro Brno, pro diváky, pro všechny lidi kolem to bude super. Bude to zpestření a jsem rád za Martina, protože si to zaslouží.
Co se vám vybaví, když slyšíte jméno Havlát?
Vyrůstali jsme spolu, od dvanácti let jsme hrávali proti sobě. Vlastně je to jeden z mých největších protivníků v kariéře. (usměje se) A potom i spoluhráčů.
No, v jednom týmu jste si zahráli pouze na olympiádě v roce 2010.
Právě! To je jediné, co mě trochu mrzí, že jsme si spolu nezahráli víc. Byli jsme spolu jen ve Vancouveru, ale na mistrovství světa jsme se míjeli. Buď jsem hrál já, nebo on.
Jak si ho pamatujete jako soupeře?
Jeden z nejtalentovanějších hráčů, proti kterému jsem hrál. Škoda, že ho přibrzdila zranění. Bez nich mohl mít jednu z nejlepších kariér z českých hokejistů v NHL. Vzpomínám si, když hrával v Chicagu. Pokaždé byl na ledě cítit, a když byl zdravý, patřil mezi lídry týmu.
Jste s někým dalším před rozlučkou v kontaktu?
Od doby, co nápad vznikl, jsem byl v Americe. Neměl jsem moc času s nikým mluvit, jedině jsem se bavil s Martinem Havlátem. Vím, že Libor (Zábranský, šéf Komety) mu v tom hodně pomohl. Jinak s klukama, se kterými jsem většinou prošel nároďáky, se znám. S Markem Židlickým jsem odehrál asi šest sezon v Nashvillu. Vždycky se s nimi rád uvidím.
K tomu přijedou i slovenské hvězdy. Těšíte se na někoho speciálně?
Říkal jsem, že kdyby vyhodili nějaký mančaft z olympiády, klidně tam můžeme jet. Jsou to podobné mančafty, které jezdily na olympiády, neskuteční hokejisté. Bude super si s nimi zahrát, a když se podíváte, bude to skvělá sestava!
A vy si zahrajete za Havlátův tým i za Kometu, že?
Je to pro lidi, aspoň bude sranda.
A kdy obléknete brněnský dres v nějakém regulérním přípravném utkání?
Uvidíme. Nechci předbíhat, půjdu den po dni. Uvidím, jak se budu cítit na ledě, podle toho se budeme domlouvat.
Jaké jste si odnesl poznatky z prvního dne v brněnské kabině?
Jen pozitivní! Kluci jsou perfektně připravení, makají. Hlavně aby se nikdo nezranil. A ať jsme dobře nachystaní na sezonu. Tým zůstal celkem pohromadě. Vypadá to dobře.
Jak jste se cítil na ledě?
Super. Jsem rád, že jsem zpátky. Párkrát jsem byl na ledě i v Americe, většinu přípravy jsem ale strávil v posilovně.
Uskakoval vám puk?
Nic není bez chyby, ale jsem rád, že můžu být na ledě. Vím, že se do toho dostanu, mám na to dost času.
Do startu extraligy zbývá přesně měsíc. Co už jste po pátečním příletu do Česka stihl?
Ještě nic moc. Byl jsem jen doma, snažím se časově přemotat, což je jeden z hlavních úkolů. A taky se věnuju dětem.
Čili doháníte spánkový deficit?
Spíš chodím později spát a později se budím. Ranní tréninky jsou v době, kdy je v Americe noc, takže první týden bývá nepříjemnější.
Proto ta káva v ruce? Abyste se nakopl?
Určitě. (usměje se)
