Začaly se objevovat informace, že NHL tuto sezonu vůbec nezačne. Co si o tom myslíte? Sledujete zprávy z jednání?
Víte co, já to spíše nechávám na lidech, kteří se tomu věnují v Americe. Nyní se snažím soustředit na extraligu. Sezona právě začala a já se chci plně věnovat Zlínu. V podstatě čekám, až se dohodnou, pak se začnu starat. Zatím to jde mimo mě. Jsem ve Zlíně a to je v tuto chvíli důležité.
Vadilo by vám, kdyby se nakonec ukázalo, že celý ročník strávíte v extralize?
Po pěti letech, které jsem odehrál v zámoří, jsem teď rád, že jsem doma a můžu být s rodinou. Jsem rozhodnutý si to tady pořádně užít. Po čase si zahraji českou extraligu a zatím jsem velice spokojený. Nic mi nechybí.
Se Zlínem jste se na sezonu připravoval, ale nad podpisem smlouvy jste váhal. Proč?
Rozhodnutí nebylo zrovna lehké, jelikož jsem měl i nabídky ze zahraničí. Mám-li být konkrétní, tak se jednalo o Švýcarsko a Rusko. Přemýšlel jsem, co bude nejlepší pro mě a mojí rodinu. Zda se začne hrát v NHL nebo ne a tak. Nakonec jsem si vybral Zlín.
Co nakonec rozhodlo pro Zlín?
Z české extraligy se mi ozvalo ještě Znojmo, ale já jsem si řekl, že jediný tým z ligy, kam bych šel rád, je Zlín. Je to z toho důvodu, že když jsem vyrůstal, tak mi pan Venera moc pomohl a já jsem mu to teď chtěl trochu oplatit.
Těšíte se na znojemský led, kde se v osmém kole potkáte s bratrem Romanem? Budete se popichovat?
No jasně, to je něco, na co se vždycky těším a těšit se budu. Pojedu tam rád i z toho důvodu, že speciálně ve Znojmě mám většinu rodiny. Jestli si budeme posílat zprávy nebo se nějak hecovat, to ještě nevím. Ale my jsme bráchové a vždycky tam mezi námi něco je... (smích)
Jak se díváte na českou nejvyšší soutěž po těch letech v zámoří? Změnil se za tu dobu nějak váš názor na ni?
Doufám, že když nyní přišli zpátky hráči z NHL, tak se liga trochu zkvalitní. Mnoho lidí říkalo, že extraliga je rok od roku slabší. Dá se i předpokládat, že se do Čech časem vrátí hodně hráčů ze zámoří, kteří tam skončí s kariérou, aby tady dohráli. Na druhou stranu mně se to těžko hodnotí. Než jsem odešel, tak jsem v lize odehrál asi pět zápasů, takže nemůžu posoudit tu změnu. Odmalička jsem měl vysněnou NHL, tam jsem se dostal a snažím se hrát co nejlépe.
Vrátím se ještě ke Zlínu. Jak se cítíte v týmu? Chovají ke vám jako k americké hvězdičce?
Kluci jsou perfektní a vedení klubu mi umožnilo všechno, co jsem potřeboval. Všechny podmínky mi splnili, takže jsem moc spokojený. Druhou otázku jste nemyslela vážně, že ne? Víte co, já se snažím chovat jako normální kluk, jsem takový, akorát hraji v Americe. Teď patřím sem do týmu, jsem jeho součástí, takže bych ani nechtěl, aby se ke mně chovali jinak než k ostatním. Nechci být považován za hvězdu.
Vzpomínáte si ještě na své pocity. Když jste prvně stál na zámořském ledě, zvedl jste oči a viděl plné tribuny?
Začal jsem hrát tak brzo a tak náhle, že mě tohle nějak minulo. Neměl jsem čas přemýšlet o tom, že najednou naskakuji na led před dvaceti tisíci diváky. Snažil jsem se hrát svůj hokej a to mi umožnilo, že jsem nyní v NHL už třetí rok. Nervózní jsem byl, ale to je asi každý. Snažil jsem se hrát, abych se nesoustředil na tu trému.
Co vám nejvíce z Čech chybělo v Americe a naopak co nyní postrádáte tady?
Když jsem v Americe, tak mi nejvíce chybí české jídlo a naopak, když jsem tady, tak mi nejvíce chybí jídlo americké.
Chybí vám popularita, kterou mají jiní čeští hráči NHL? Vy jste spíše veřejně neznámý…
Je to tím, že jsem odešel tak brzo. Jsem za to moc rád. Neví se o mně a nechybí mi to. Své dělá i to, že zatím nejsem zvaný do národního mužstva. Jsem člověk, který rád tráví čas doma se svou přítelkyní a se psem. To mi zatím ke štěstí úplně stačí.
Co vám udělalo v poslední době největší radost?
Teda, já nevím… Už to mám. Konečně mi přišlo auto z Ameriky. (smích) Už jsem se na své Porsche těšil.
Nedávno jste oslavil narozeniny. Jaký dárek vás nejvíce překvapil?
Dostal jsem od přítelkyně hrneček s její fotkou a fotkou mého psa. To byl ten nejlepší dáreček. Udělal mi obrovskou radost.
