Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Réway se v Hradci pokouší o restart: Chci se dostat tam, kde jsem byl

TRÉNINK V ČASE DOVOLENÉ. Útočník Martin Réway, letní posila hokejového Mountfieldu, při individuálním tréninku. | foto: Mountfield HK

12 2018
Zatímco jeho noví spoluhráči se na právě probíhající dva týdny rozprchli z Hradce na dovolenou, pro Martina Réwaye to zdaleka neplatí. „Jen jsem se vypravil na prodloužený víkend na Slovensko, ale jinak doháním kondici,“ hlásí uprostřed druhého dovolenkového týdne týmu jedna ze zatím nejočekávanějších letních posil hokejového Hradce Králové.

Nikam neletět a alespoň část dovolené využít k usilovnému tréninku má v jeho případě opodstatnění. Věkově stále ještě obrovský talent slovenského hokeje, který byl před dvěma lety už jednou nohou v NHL, totiž dohání to, o co v minulých dvou sezonách přišel.

„Chci se co nejdřív dostat na úroveň, na které jsem byl dřív,“ říká třiadvacetiletý účastník dvou světových šampionátů, kterého si čeští fanoušci nejvíc pamatují z působení v pražské Spartě, v jejímž dresu už před čtyřmi lety vedl kanadské bodování celé extraligy a poté byl vyhlášen nejlepším nováčkem soutěže.

Martin Réway

Kapitán slovenské hokejové dvacítky Martin Réway je největší osobností týmu.
  • Třiadvacetiletý hokejista, narodil se v Praze, kde ve Slavii s hokejem začínal.
  • Když mu bylo 12 let, přestěhovala se rodina na Slovensko, kde hrál za Dolný Kubín a Martin. Do Čech se vrátil před sezonou 2011/2012, kterou strávil v mládežnických týmech Sparty.
  • Následující dvě sezony působil v nižší zámořské soutěži v klubu Gatineau Olympiques.
  • V roce 2013 byl draftován Montrealem Canadians jako 116. hráč celkového pořadí.
  • V sezoně 2014/2015 vstoupil se Spartou do extraligy, v základní části nasbíral 37 kanadských bodů (ve 34 zápasech), dalších sedm přidal v play off a byl vyhlášen nejlepším nováčkem sezony.
  • Následující sezonu začal rovněž ve Spartě, ale v jejím průběhu odešel do švýcarského Gotteronu.
  • Před sezonou 2016/2017 onemocněl zánětem srdečního svalu a kvůli léčení a následné rekonvalescenci neodehrál ani jediný zápas.
  • Před minulovou sezonou byl v kempu Montrealu, odehrál pět zápasů na farmě v AHL, ale pak se vrátil na Slovensko, v dresu Slovanu nastoupil k 18 zápasům v KHL.
  • V letech 2014 a 2016 si za Slovensko zahrál na mistrovství světa.

„Od začátku tady v Hradci dělám všechno podle plánu, který mám dopředu daný. Některé věci jsem absolvoval už i s týmem, některé, hlavně kondiční, zatím zvlášť, protože jich mám víc než ostatní. Vím, že to potřebuju nejvíc.“

Loni jste se vracel po roční vynucené zdravotní pauze, letos opět honíte hlavně kondici. Jaký je rozdíl oproti loňsku, kdy jste po dlouhé nemoci začínal vlastně úplně od začátku?
Tohle se těžko porovnává. Příprava byla podobná, i když každý kondiční trenér to pojímá trochu jinak. Tohle teď ale asi není to nejpodstatnější, uvidí se na ledě. Já se cítím každý den lépe a lépe, ale tak jsem se cítil i loni, a stejně jsem se do toho pak na ledě čtyři až pět měsíců dostával. Vlastně opravdu dobře jsem se cítil až někdy v únoru po reprezentační pauze. Snad to bude rychlejší než loni.

Sezonu jste absolvoval ve Slovanu Bratislava, kde jste nastoupil k osmnácti zápasům. Slovan ji ale skončil poměrně brzy, protože se v KHL nedostal do play off. Jak jste ten čas využil?
Všichni jsme se rozešli, ale někteří kluci sezonu dohrávali jinde. Také jsem nad tím přemýšlel, měl jsem nabídky z Německa či Rakouska. Hlavně Německo jsem dost zvažoval, protože mě zajímalo, jak to tam chodí, chtěl jsem poznat něco nového. Nakonec jsem se ale rozhodl, že si po sezoně odpočinu, zregeneruji a trochu se připravím s předstihem na novou.

Máte za sebou dvě sezony, z nichž první jste musel vynechat kvůli zdraví a ve druhé jste tvrdě bojoval, abyste se vrátil. Berete Hradec jako velkou další šanci?
Jde o restart. Buď se tu prosadím, nebo ne, uvidíme na ledě. Přišlo hodně nových hráčů, tým bude mladý a možná to bude chvíli trvat, než se to dá dohromady, než si na sebe zvykneme, než najdeme nějakou herní tvář. Ale nevidím důvod, proč bychom neměli být úspěšní.

V Hradci jste měsíc. Stihl jste si už projít město? Jak se vám líbí?
Byl jsem na koupališti a chodíme s klukama na obědy, pěkné město, taková rodinná atmosféra. Lidi vás poznají, rádi si o hokeji promluví, zatím mám jen pozitivní dojmy.

Máte zkušenosti ze zámoří, hrál jste KHL, proč se teď vracíte do extraligy?
Jedním z důvodů je i to, že jsem v Česku už hrál, znám z té doby spoustu kluků. Navíc si myslím, že extraliga je kvalitní soutěž, má svoji úroveň, je hodně sledovaná třeba i v Americe.

Koho z týmu Mountfieldu znáte?
Nejvíc asi teď už manažera Bednáře. Hráli jsme proti sobě, ale hlavně si ho pamatuji už od malička, protože on hrál kdysi ve Slavii v době, kdy jsem tam já začínal. Jako malý kluk jsem se na něj chodil dívat a vím, jaký to byl hráč. Byl sice trochu jiným typem než já, ale vždycky se mi líbil, bavil diváky.

Slovenský útočník Martin Réway (vpravo) bojuje u mantinelu s Morganem Rillesem...

Slovenský útočník Martin Réway (vpravo) bojuje u mantinelu s Morganem Rillesem z Kanady.

A z hráčů?
Znám jich také dost a možná i proto jsem se takhle rozhodl. Navíc teď přišli další dva Slováci, oba znám z reprezentací. Jsme zajímavý tým, v němž bude možná víc Slováků než Čechů. (smích)

Máte za sebou nelehké období, jak vás žene dopředu důvěra současného okolí, hlavně v Hradci?
Každý hráč potřebuje důvěru vedení, spoluhráčů, fanoušků a já cítím, že ji mám. Vždycky se pro ni snažím udělat maximum. Vím, že některé zápasy třeba nemůžu rozhodnout gólem, tak budu blokovat střely a udělám všechno pro to, abychom zápasy vyhráli. Myslím, že takových kluků máme v týmu momentálně pětadvacet. Mužstvo je v přestavbě a šanci si musíme vybojovat.

Bolest kloubů, horečky. A rok bez hokeje

Měl za sebou sezony, které ho při jeho mládí řadily k velmi perspektivním hokejistům s reálnými vyhlídkami prosadit se i v NHL. Možná právě tato vidina nakonec u Martina Réwaye přispěla před dvěma lety k tomu, že se na celou sezonu musel s hokejem rozloučit. Přestože to během jeho nepříjemné nemoci nebylo zdaleka jisté, nakonec se k němu vrátil a nyní se bude v Hradci Králové druhý rok pokoušet o návrat.

„Věřil jsem, že hokej hrát budu, klidně třeba druhou slovenskou ligu. Hokej bych hrál třeba i zadarmo, protože ho miluju a baví mě. I když mi hned doktoři řekli, že nemám doufat v něco, co už nemusí přijít,“ vypravuje třiadvacetiletý hokejista, co prožíval od chvíle, kdy před dvěma lety prodělal zánět srdečního svalu.

Přitom se tehdy připravoval na další posun v kariéře, ve hře byla i NHL. „Absolvoval jsem tehdy hodně těžkou přípravu, věděl jsem, že pokud se chci vyrovnat starším hráčům, musím makat. Nebyl jsem na tom celý život nijak fyzicky dobře a po letní přípravě jsem se cítil fakt dobře,“ vzpomíná. Jenomže záhy se vše začalo měnit: „Začaly mě bolet klouby a po dvou dnech jsem z ničeho nic nemohl hýbat rukama a nohama. Měl jsem vysoké horečky, bolelo mě v krku, nemohl jsem skoro nic spolknout.“

Léky, které dostal, nezabraly a nadějný útočník skončil velmi záhy v nemocnici. „Doktoři asi měsíc sami nevěděli, co mi je. Bylo to hodně vyčerpávající, zkoušeli různé léky a chtěli nemoc zastavit ještě na začátku, ale nezjistili ji do chvíle, než už byla hodně špatná.“

Poté, co ji překonal, snaží se nová posila Hradce o návrat. A stále věří, že se to podaří: „Doktoři mi řekli, že u téhle nemoci jde o náhodný výběr lidí. Může se to přihodit sedmdesátiletému stejně jako třicetiletému, není to ovlivněné věkem ani genetikou. Prostě se stalo a já věřím, že mě to posílilo. Začal jsem trochu jinak přemýšlet a věřím, že můžu být díky této situaci ještě lepším hráčem.“

Vy si z minulosti nesete i nelichotivou nálepku problémového hráče. Co na ni říkáte?
Nebudu nikomu nalhávat, že nevím, proč se to říká. Byly takové časy, na Spartě se mi dařilo, vyhrávali jsme, s klukama jsme chodili často ven. Nebylo to asi správné řešení a už je to za mnou. Někdo si takovým obdobím projde, někdo je natolik vyspělý hráč, že si tím ani projít nemusí. S Hradcem to máme řešené i ve smlouvě, vím o tom a respektuji to. Věřím, že ukážu, že jsem schopný být jedním z lídrů týmu a pomáhat klukům vyhrávat. Věřím, že dokážu být pro tým platný i mimo led, můžu i pomoct mladším klukům. Přece jenom jsem už něco odehrál a chci to zúročit pro celý tým.

Ovlivnilo tento přístup k hokeji vaše onemocnění, nebo hraje roli spíš věk?
Určitě to přichází i věkem. Jak člověk stárne, postupně dospívá. Těžko říct, jestli mě právě nemoc donutila víc makat, protože ona samotná mohla být způsobena právě tím, že jsem letní přípravu tak odmakal. Vím, že jsem byl tehdy nemocný a potlačil jsem to předsevzetím, že si nemůžu dovolit marodit, nechtěl jsem z přípravy nic ztratit.

Minulou sezonu jste začal na farmě Montrealu. Nemrzí vás, že jste tam nevydržel déle a místo toho jste se na podzim přesunul do Slovanu?
Bylo to hodně komplikované. Od začátku kempu tam se mnou pracovali individuálně, nemohl jsem dělat některé věci, které dělali ostatní Byl jsem tam i rok předtím a viděl jsem, že jsem hodně blízko NHL. Pak tam přijdete další rok a najednou vidíte, že vy jste mezi posledními kluky, co se do NHL můžou dostat. Mohl jsem zůstat a postupně si vybojovávat místo, ale bylo to hodně těžké na psychiku. I přesto, že jsem o tom často mluvil s lidmi z klubu, kteří mě drželi nahoře.

Zkoušel jste to i v nižší AHL, nastoupil jste do pěti zápasů. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Většina AHL se hraje tak, jako když jde v NHL na led čtvrtá pětka. Já jsem tam přišel bez kondice, kluci mi nahazovali puk na zadní mantinel a já na ně koukal, jestli se nezbláznili. Jak je možné, že mi to tam hodí, když nedokážu zrychlit.

Přispěla i tato zkušenost k tomu, že jste se na podzim objevil ve Slovanu?
Mohl jsem tam zůstat, ale věřil jsem, že když se vrátím domů, budu mít lepší psychickou podporu rodiny a kamarádů, budu moct mluvit slovensky a česky. A pokud si mám jednou zahrát v NHL, tak se tam stejně dostanu. Vím, že se to nestává tímhle způsobem často, ale rozhodl jsem se tak a nelituju. Věřím tomu, že tohle je taky cesta.

Teď jste zvolil tu hradeckou, byly ve hře i jiné varianty?
Nějaké nabídky jsem měl, mezi nimi byla i z Ruska. Nechtěl jsem to ale nijak uspěchat, chtěl jsem si pořádně promyslet, vědět co a jak. Rozhodl jsem se takto a věřím, že tohle je pro mě ideální možnost. Jak už jsem říkal, je tady hodně nových kluků, vypadá to, že budeme mladý tým a že budeme hodně bruslit, hrát atraktivní hokej. Podle mě budeme hodně napadat, to je účel přestavby týmu. Doufám, že to lidi bude bavit.



Plzeň
4:1
Olomouc
Vítkovice
0:4
Kometa
Plzeň
1:4
Kometa
Třinec
1:4
Kometa
Hradec Králové
2:4
Třinec
Hradec Králové
4:3
Liberec
Třinec
4:3
Pardubice

PŘEDKOLO

Olomouc
3:1
Zlín
Liberec
3:0
Sparta

Bodování

10

František Lukeš

Litvínov

9

Petr Straka

Jihlava

8

Juraj Mikúš

Litvínov

Góly

5

Petr Straka

Jihlava

5

Daniel Vrdlovec

K. Vary

4

František Lukeš

Litvínov

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. K. Vary 12 4 3 2 3 30:24 20
2. Litvínov 12 5 2 1 4 27:27 20
3. Jihlava 12 5 1 2 4 29:25 19
4. Kladno 12 4 0 1 7 17:27 13

Nejčtenější

Vránův osudový trenér: Přišel ke mně jako brankář, co dostal dvanáct gólů

Jakub Vrána prochází kolem fanoušků v Praze se Stanley Cupem.

VIDEO Vycepoval Jaroslava Bednáře, Petra Břízu, Tomáše Vlasáka nebo Davida Volka. Proslul jako...

Bouřlivák Emery se utopil. Zármutek nad smrtí vyjádřil i Voráček

Ray Emery, gólman Philadelphie Flyers

Stačil skok do vody a životní pouť Raye Emeryho se uzavřela. Bývalý hokejový gólman se už...



Nečas teď a loni? Jako den a noc, chválí v Carolině. Už mu našli parťáka

Český útočník Martin Nečas (číslo 98) slaví vyrovnávající gól proti USA.

VIDEO V klubu Carolina Hurricanes doufají v konec porážek a pohledy plné naděje upínají ke dvěma mladým...

Nehrající Hanzl: Olympiáda mrzela. A mistrovství světa? Nic příjemného

Český reprezentant Robin Hanzl

Má za sebou rozporuplnou sezonu. V KHL se dostal do formy a mohl hrát za Česko na olympiádě i na...

Další z rubriky

Zkouška ve Finsku nevyšla. Vincour tak z Komety odchází do Hradce

Brněnský útočník Tomáš Vincour v akci během třetího finále hokejové extraligy.

Tomáš Vincour posílil hokejisty Hradce Králové. Poté co mu nevyšla zkouška ve finském Lukko Rauma,...

Nechci se upínat k nějakým cílům, říká plzeňský Kantner

Matyáš Kantner z Plzně (vpravo) překonává brankáře Chomutova Štěpána Lukeše.

První šumavské soustředění protrpěl, každý den si hrábl na dno a drsné výběhy s pneumatikou za zády...

Hrál jsem s Pálffym, byl v rozpuku. Vlachův gól přebolel, vzpomíná Jurík

Hokejový útočník Juraj Jurík, trenér mistrovského Zlína z roku 2014.

Jako hráč na titul nikdy nedosáhl. V památném valašském finále na jaře 1995 byl hokejový útočník...

Najdete na iDNES.cz