Nikdo jiný včetně trenéra Venery už tak smělý jako vy nebyl. Úkolem Olomouce je hlavně vyhnout se tentokrát baráži. To by vám nestačilo?
Víte, jak to je – desáté místo už je předkolo, jedenáct, dvanáct, třináct, čtrnáct play-out a poslední dva jdou do baráže. Je to tenká hranice a můžou rozhodovat jeden dva bodíky. Já bych se toho nebál. Proč? Nemůžeme jít do sezony s cílem, abychom to jenom zachraňovali. To se může obrátit proti nám. Nemám před sebou zase tolik sezon, abych si nechtěl zahrát play-off extraligy.
Ovšem konkurenti posilovali – Liberec o reprezentanty, Karlovy Vary o vaše bývalé spoluhráče Marosze s Rachůnkem, chomutovský nováček má větší rozpočet... Nebude to ještě těžší než v minulé sezoně?
Jasně, ale na druhou stranu tam zase může spadnout jiné mužstvo. Třeba s Karlovými Vary se asi budeme motat kolem sebe, ale budeme apelovat hlavně na to, abychom se soustředili sami na sebe, a ne na ostatní. Člověk čte články, sleduje změny v týmech, ví, jak to je, ale budeme se soustředit zápas od zápasu, a jak to dopadne, to samozřejmě uvidíme.
O vás se mluví jako o partě bezejmenných bojovníků bez větší hvězdy. Může to být i vaše výhoda?
Loni byl kapitánem Pavel Patera, který už měl nějaký věk, ale pořád byl na přesilovku šikovný, a ani on neměl hvězdné manýry, kluci si z něho mohli vzít příklad. Letos tady nikdo takový není, i to může být výhoda, že se nebude nikdo na nikoho povyšovat, že já tam budu dvě minuty, ty půl minuty. Je to o tom, abychom hráli jako jedno mužstvo, chtěli vyhrávat a ukázat, že hlavně domácí prostředí bude pro soupeře nedobytné.
Proběhla volba kapitána, nebo vám nový trenér Zdeněk Venera céčko určil sám?
Bylo to tak, že jsem céčko dostal v přípravě a pan trenér mi to zvolil. Nevím, jestli se o tom bavil i s Jirkou Dopitou (majitelem klubu), prostě jsem céčko dostal. Loni jsem měl áčko, tak jsem poskočil. Čekal jsem spíš větší volbu, ale trenér zkrátka řekl, že to takhle zůstane. Můžu říct, že se pro mě nic extra nemění. Funkce je prakticky stejná.
Ale je čest převzít céčko po Pavlu Paterovi, ne?
To jo. Může si někdo myslet, že je to zavazující, ale já to tak neberu, nějakou funkci nebo roli v mužstvu jsem měl už předtím. Hráči mě berou takového, jaký jsem a nebudu teď po nich víc řvát. Samozřejmě pořádek musí být, k tomu mají právo si co říct i Pavel Skrbek a tady ti starší hráči. Ale já věřím, že tohle mužstvo je natolik schopné a uvědomělé, že ví, co má hrát. Je tady strašák minulé sezony, tohle půjde samo.
Odkoukal jste něco od Patery, co se týče lídrovství v šatně, i když to musí mít hráč především vrozené?
To je pravda. V extralize máme čtrnáct mužstev a každý kapitán nemůže být stejný. Nemusí být ani kapitán a může být lídrem v mužstvu, áčko ani céčko není směrodatné. Co se týče odkoukání od Pavla, tak on byl klidnější. Uměl si říct svoje věci, už měl zkušenosti, kdy co říct, a kdy co neříct. Povzbuzování nechával na mladších, kteří áčko třeba ani neměli. Myslím si, že kluci, kteří zůstali, ať už Dávid Buc, nebo Hugo (Pavel Skrbek) si řeknou svoje a kapitáni nutně být nemusí.
Umíte zvýšit hlas, když je třeba?
Jako hráč, který nějaké zkušenosti má, se snažím je říct přímo na střídačce, nebo v kabině je přenést na mužstvo. Ale někdy je lepší to řešit v klidu, poradíme se. Na druhou stranu emoce k hokeji patří, je to emotivní hra a nikdo nechce prohrát. Když vidím, že někdo nedává maximum, tak se prostě zvedne hlas, a když se to nezlepší hned, tak se to musí zvednout další zápas.
Může být pro hráče i svým způsobem úleva, že za zády už nebudou mít na střídačce majitele klubu Jiřího Dopitu, který překvapivě rezignoval na post asistenta trenéra?
Abych pravdu řekl, to ani nevím, jestli někdo pociťoval, že mu Jirka dýchal za zády a svazovalo ho to. Žádné velké změny jsem si nevšiml, že by byl na tom někdo psychicky líp, nebo naopak hůř. Samozřejmě změna je v tom, že na střídačce není, vždycky měl nějaké připomínky ke hře, které někomu třeba pomáhaly, někomu nemusely, ale myslím, že celkově na mužstvo to nemělo velký vliv. Jirka je velká osobnost, měl takové ty vysekávačky, že v danou chvíli dokázal hráčům poradit, ale to je prostě daná věc. Teď je tam s trenérem Honza Tomajko – a ti mužstvo také dokážou vést. Nevidím v tom zásadní rozdíl.
Nový je realizační tým, hráčský kádr se oproti minulé sezoně také dost změnil – omladil. Budete na ledě rychlejší, ale méně zkušení?
Teď se to omladilo, možná budou kluci dravější. Předtím to bylo brané i z toho důvodu, že zkušenost z extraligy tady chyběla a mužstvo to potřebovalo, aby prvoligový tým dokázal v první sezoně po postupu někdo usměrnit. Byli tady kluci, kteří měli zkušenosti z jiných lig, a celkem se to dařilo, i když jsme měli krizi, který vyústila baráží. Teď už jsme zkušenější, i když kolikrát nestačí jenom jedna sezona. I já, protože nemám tolik zkušeností v extralize jako hráči v mém věku nebo i mladší. Ale je potřeba si uvědomit, že hrajeme za Olomouc a v první řadě sami za sebe. Nikdo nechce spadnout a zažít to znova. Někdo by hrál baráž počtvrté, to už je na psychiku náročné tak, aby člověk pomalu odevzdal výstroj. Tohle si všichni uvědomujeme.
