Je však otázka, kdy vůbec začne...
Takovou sezonu jako uplynulou jste zažít nemohl.
No, to nezažil. Hodnocení bude asi u každého stejné: byla nedokončená. Těžko se tohle vůbec hodnotí, když se nedošlo do závěru.
Má sedmé místo po základní části extraligy nějakou hodnotu?
Průběh byl podobný jako u loňské sezony, kdy jsme závěr základní části měli opravdu dobrý. Před sezonou vždycky deklaruji, že chci play off, být v desítce. Chviličku byla šance i na šesté místo, ale to bylo vážně jen chvilku. Pak jsme byli rádi za sedmé místo, že jsme začínali předkolo play off doma, ale tím to bohužel skončilo.
Už jste zklamání překonal?Nabralo to strašně rychlý konec. Nejdřív se play off posunulo a ještě ten den jsme zjistili, že je úplný konec. Tak nějak jsme to přijali. Ale teď je to pro člověka strašně dlouhé. Nikde není napsané, že bychom v předkole nevypadli, byl by to však konec sezony, takhle nevíme, kam až bychom se dostali. Už to nějakou dobu trvá. Přešel jsem do režimu, že se zajímám o zdraví rodiny a řeším spíš jiné věci než hokej.
Formu jste stupňovali, prahli jste po úspěchu, měli jste zkušený mančaft. Bylo o to horší smířit se s takovým koncem?
Rozhodně jsme chtěli jít do čtvrtfinále, kde jsme věděli, že bychom narazili na Třinec. Byla by to pikantní série. Tohle jsem z týmu cítil už po Novém roce. Opravdu si to sedalo, každý věděl, co má dělat, proč je v týmu. Třeba bychom se nikam nedostali, ale takhle cítím, že je to škoda, že jsme byli na dobré vlně. A teď prostě nic.
Vy osobně jste sezonu začal hůř, propadl jste se do třetí obrany, ale v závěru jste zase nabral jistotu, i když už jste nehrál přesilovky a nesbíral body jako před dvěma roky. Vaše role na ledě už je jiná?
Už s přibývajícím věkem jsem svou roli bral jinak. Když mám to céčko, tak abych plnil spíš tuhle roli, ale nás, zkušených kluků, třicátníků, bylo v kabině hodně. Cítil jsem, že nebude mužstvo potřeba z této pozice vést, ale nakonec jsme se přesvědčili, že bylo potřeba nějakého zásahu, protože v říjnu jsme měli všichni špatné období a nebylo tam to, co Olomouc vždy zdobilo. Spadli jsme do toho všichni. Trenéři udělali úpravy lajn a složení obran. Byl jsem posunutý do třetí obrany, pak se to nastartovalo, takže už do toho nesahali, kromě zranění, kdy jsem hrál trochu víc. Ale přesilovky jsem nehrál od října. Přijal jsem tu roli. Neměli jsme s trenérem sezení, pochopil jsem to. Oni vědí, že nejsem člověk, který by se urazil. Nevím, jak to bude dál. Ta role se už asi nezmění. Nebavili jsme se ještě o tom, ale vypadá to, že mám před sebou poslední sezonu. Byli jsme takhle domluveni dopředu.
5 bodů za asistence si připsal v sezoně, gólové radosti se nedočkal |
I na smlouvě jste domluvení?
Řeší se to. Ale teď je složitá situace. Uvidíme, jestli do toho nevypálí tak, že uzavřou extraligu. To by hrálo ještě víc mladších. Ale já vím, že tohle bude pro mě poslední sezona a pak budu směřovat jinam.
S tím už jste srovnaný?
Jo. Tak jsem to vedení úplně nesdělil, ale myslím si, že to tak bude. Aby se tedy vůbec začalo hrát.
Role mentora vám může sedět, kdybyste měl vedle sebe mladého parťáka na zaučenou.
Nemyslím si, že by to bylo zlé. Už jsem se na to chystal v této sezoně, ale mladší kluci byli zatím v juniorce, zkušených obránců bylo dost. Uvidíme, jak to bude v příští sezoně. Ale tahle věc by mi nevadila, s trenéry bychom si o tom něco řekli.
25 bodů je jeho tři roky staré extraigové maximum (6+19) |
Před třemi roky jste patřil s 25 kanadskými body k nejproduktivnějším obráncům extraligy. Osobní čísla už dáváte bokem?
Já to nikdy neřešil, vše to přicházelo s tím, že jsem byl vytěžovaný a hrál i důležité situace, přesilovky, byl na ledě víc času. Taková přímá úměra. Už jsem to přijal a nikdy to neřešil ani s trenéry. Od toho tam placení nejsme nikdo z nás. Jsme od toho, abychom sbírali body do tabulky. To je pro nás důležité.
Po hráčské kariéře se víc vrhnete na práci v rodném Hodoníně, kde jste sportovním manažerem? Nebo rozšíříte realizační tým v Olomouci, aby vaše role v kabině plynule pokračovala? S Morou jste spojený už od těžkých časů v první lize...
Možnost jít do Hodonína přišla před dvěma roky, kdy vzniklo mužstvo do kraje, a dál jsem měl působit v Olomouci třeba jako trenér, pan Fürst (generální manažer Olomouce) se na to téma se mnou chtěl bavit už v tu dobu, ale když jsem mu řekl, že mířím do Hodonína, tak se mě zeptal, jestli tedy padá možnost mého dalšího zapojení v klubu. Řekl jsem, že asi jo. V Hodoníně jsem doma a budu tady působit. Práce bude dost. Lidé z vedení Hodonína to dělají všichni při práci. Je potřeba člověka, který se tomu bude věnovat na sto procent. Už se mě ptali, kdy se do Hodonína přesunu trvale, ale já vždy odpovídal, že z Olomouce nebudu utíkat, že jsem tam vždycky byl spokojený, že si musí počkat. Má práce se na plné pecky rozjede po kariéře.
Jako hrající manažer v kraji?
Tam by toho bylo asi víc. Je to menší klub, zaměstnanců zase tolik není. Nevíme, jak to bude dál s muži, závisí to od sponzorů, je těžká situace. Kdybych byl ještě schopen, tak bych i hrál. Plus role u mládeže. To se ještě vykrystalizuje.
Ohlédnutí za sezonouNa webu iDNES.cz vám přinášíme ohlédnutí za sezonou jednotlivých extraligových klubů. Liberec: Nenaplněný mistrovský sen. Augusta: Bylo to mezi námi, Třincem a Spartou Sparta: První rok „nové“ Sparty. Natěšená smečka musela skončit v nejlepším Karlovy Vary: Všem rozhodčím mikrofony, ať si nevymýšlí, žádá Skuhravý po extralize Hradec Králové: Růžička: Zlaté časy jsou pryč, musím zase bojovat o místo a renomé Kladno: Upřímný Réway: Léčím psychické problémy, za pomoc vděčím Kladnu Zlín: Patriot, záruka bezpečí. Necitlivé rozhodnutí dovedlo Zlín k prozření |
Dokážete odhadnout, jak krize poznamená český hokej?
Nedokážu. Čím déle to potrvá, bude to horší pro celý svět. Vliv to bude mít na celý hokej. Pokud by se povolilo zase o něco větší shlukování lidí, aspoň mládež by se mohla rozjet, taky na ni potřebují peníze. Co se týče chlapů, je to strašně těžká otázka. V omezeném režimu by to chtěli rozjet, ale čím déle to bude trvat, tak se obávám, že to sponzoři v extralize neutáhnou.
Končit kariéru v nouzovém stavu republiky by byl pech.
Hlavou mi to zatím neproblesklo, ale kdyby se nehrálo déle, blížilo by se to. Nevím, jestli bych si řekl, že ještě jeden rok dám. Už by mi bylo čtyřicet. A rok nehrát? Věřím, že to takhle nebude, že se to zvládne, že lidé budou rozumní a budou dodržovat bezpečnostní nařízení. Aspoň my doma to dodržujeme.
Jak fungujete?
Je to složitější. Já byl hned po sezoně nějaký marodný. Napadlo mě, jestli jsem to nechytil. Byl jsem u lékaře a v tu dobu z toho byli i lékaři tak vystresovaní, že je nenapadlo mě ani pořádně vyšetřit. Bylo to pro ně těžké, protože taky nebyli moc chráněni. Dostal jsem prášky, lehl jsem na deset dní, musel jsem do izolace k rodičům kvůli dětem. I když údajně zrovna děti jsou vůči tomu imunní, co jsem četl. Snažíme se jako rodina vyvětrat, ale je to těžké. Dvouletá dcera roušku na sobě prostě nechce. Máme chalupu, když bude tepleji, na chvilku se tam uklidíme. Starší kluk má sedm let, s tím se už učíme. Snažíme se je zabavit, aby den utekl, ale jsou od sebe pět let, takže aby si hrály spolu? To je divočina.
Chápu.
I dospělí mají potíže. My to řešíme tak, že jde člověk sám na nákupy, aby si odpočinul, abychom nebyli zavření mezi čtyřmi stěnami 24 hodin denně. To by následky asi mělo.
Babyboom, nebo rozvod?
To je otázka. Myslím si, že na babyboom si dají lidé pozor, protože potom je to stojí zase peníze. Není to jednoduchá situace pro nikoho. Lidé pracují z domu. Musíte si to nastavit nějak v hlavě, najít si denní režim. Když tohle zvládneme bez úhony, můžeme být na sebe hrdí.
A pak zase na hokej. V Olomouci se potkáte v podobném složení? Osa týmu je spolu už dlouho.
Myslím si, že i přes tohle to bude v Olomouci stejné jako doteďka. Jen lehké obměny. Už v sezoně manažer řešil hráče, kterým končily smlouvy. Uvidíme, jestli udrží Zbyňu Irgla. Otevře se to až prvním květnem, kdy je oficiálně po sezoně. Nevím, jak to mají kluci se smlouvami, to jsme se nebavili, ale nevím o nikom, kdo by měl odejít.
Hráči v těžké době snižují platy, aby klubům ulevili. Máte takovou dohodu také v Olomouci?
Oficiálně to nikde nevypouštěli, na rozdíl od některých klubů, ale i nás to čeká. Už jsme o tom mluvili. Prozrazovat to nebudu, bude to však stejné jako jinde v extralize. Zatím v krátkodobějším horizontu. Může se ale stát, že budeme doma celou letní přípravu. Kdyby nebyly otevřené posilovny, byla by to jiná příprava. Nemůžete si naložit těžkou váhu doma. Ale já bych věděl, jak to řešit. Na chalupě něco mám. Sportovci si vždy dokážou poradit. Na internetu už vyběhla spousta výzev. Lidé jsou konstruktivní.
Irgl zvažuje nabídky: Na prvním místě je EBEL Olomoucký útočník Zbyněk Irgl pálí na bránu. Nejen kapitán hokejové Olomouce Martin Vyrůbalík v devětatřiceti plánuje, že příští sezona bude jeho poslední. Stejně to vidí také útočník Zbyněk Irgl, někdejší český reprezentant řeší tři možnosti: setrvání na Hané, návrat do mateřských Vítkovic a překvapivě by rád ještě zkusil cizinu. Laso měl totiž z mezinárodní EBEL ligy, kterou preferuje. „Měl jsem to nastavené tak, že na prvním místě je EBEL liga,“ řekl serveru Sport.cz s tím, že zájemce o jeho služby neuvede. Skončila mu smlouva a po povedeném ročníku, v němž si vylepšil bodové maximum v základní části extraligy o bod na 37 za 15 gólů a 22 asistencí, si může vybírat. Co na tom, že v listopadu mu bude čtyřicet. Na ledě to není znát. „Nabídky mi přišly i od klubů z Čech, což mě překvapilo. To jsem nečekal. Stěhovat se tam s rodinou však nechci,“ přemítá Irgl. „Takže EBEL liga, Olomouc, nebo Vítkovice. Končit ještě nehodlám. Fyzicky se pořád cítím výborně a zápřah zvládám, ale nějak to už směřuji k tomu, že by příští sezona mohla být mojí poslední. Rád bych se proto na ni co nejlépe připravil, ať odejdu na úrovni.“ Předčasný konec sezony ho tuze mrzel. Věřil totiž, že s Olomoucí, která právě hrála předkolo se Zlínem 1:1 na zápasy, mohli překvapit. „Náš tým byl tak silný, že v play-off, byť to někomu bude znít blbě, mohl konkurovat každému. Kdo ví, kam až bychom se dostali,“ litoval. „Navíc pro mě mohlo být play-off vůbec poslední v kariéře a možná s krásnou tečkou.“ Dočká se jí v novém ročníku? A kde? |
