Masalskis se v zápasech s Polskem a Slovinskem prostřídal se Sergejsem Naumovsem, v rozhodujícím duelu s Běloruskem však dostal přednost jeho kolega. Jenže v brance vydržel jen první třetinu, kterou domácí prohráli 1:2.
Pak šel na led jihlavský brankář. Byl tak přímým účastníkem dramatického závěru zápasu, který nemá v historii lotyšského hokeje obdoby. Pět minut před koncem prohrával jeho tým 2:4 a vidina olympijské účasti se mu začínala rozplývat. Nakonec však vyhrál 5:4.
"Měli jsme přesilovku, trenér zariskoval, já šel na střídačku a v šesti proti čtyřem jsme snížili," popsal Masalskis vypjatý závěr duelu. Byl tak hektický, že si z
něj ani příliš nevybavuje.
"To, co se dělo, bylo totálně bláznivé. Třikrát jsme vystřelili na branku a dali tři góly," líčil konec nadějí Bělorusů, kteří v roce 2002 Salt Lake City skončili na senzačním čtvrtém místě. Šest a půl tisíce fanoušků prý málem nabitou halu v Rize nadšením zbořilo.
Oslavy si ale podobně jako většina spoluhráčů Masalskis neužil. "Stihl jsem málo, protože mi druhý den ráno letělo letadlo do Prahy. Většina hráčů na tom byla stejně, hrají všude možně po Evropě. Ale ti, co zůstali doma, slaví možná ještě teď," smál se čtyřiadvacetiletý gólman, který jako všichni členové týmu dostal za postup slíbený bonus 7500 dolarů.
Role jedničky se v národním týmu uvolnila díky zranění nejslavnějšího lotyšského gólmana všech dob Arturse Irbeho, jenž má problémy s kyčlí. "Ale na mistrovství světa už asi bude zpátky," tuší Masalskis novou konkurenci.
I tak předpokládá, že se vejde do trojice brankářů, kteří do Rakouska a o rok později na olympiádu pojedou. "Do Turína se hrozně těším," řekl se
zábleskem v očích.
Nebudou to jeho první hry. Olympijský oheň viděl plát už v Salt Lake City. "Tam jsem byl jako trojka. Ale i tak jsem si to užil. Ta atmosféra je naprosto jedinečná," říká.
Místo jedničky v úspěšném národním týmu a angažmá v bezvýchodně posledním celku extraligy, to je zvláštní kombinace. Pro gólmana je to však možná výhoda. "Trenérům to nevadí. Naopak jsou rádi, že na mě jde spousta střel. Je to pro mě dobrá příprava," mínil.
V extralize má smlouvu ještě na další sezonu. Jako kmenový hráč Karlových Varů, kde budou spolu s ním minimálně tři výborní brankáři, netuší, co bude dál.
"Ale určitě bych tady rád zůstal. Česká liga je jedna z nejlepších na světě. Je tu spousta hvězd, navíc se tu hraje chytrý, kombinační hokej," prohlásil Masalskis.
Může srovnávat: vyzkoušel si ruskou ligu v dresu Novosibirsku, tři měsíce hrál druhou švédskou ligu, zachytal si na loňském světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Teď ale vše upíná k jedinému cíli: "Chci chytat na olympiádě," přeje si.
